Krize nejde porazit, jen zvládnout, říká spoluzakladatel Institutu krizové komunikace Jan Paťawa. Odolná společnost se nedokáže krizím úplně vyhnout, umí se z nich ale vzpamatovat. „Věřím nám, občanům. Když jde do tuhého, jsme schopni velmi dobře improvizovat, dokážeme držet při sobě a ukázalo se, že si dokážeme pomáhat,“ chválí v Osobnosti Plus. Připouští ale, že připravení jsme spíš na situace, které jsme už zažili, třeba povodně.

Snad o všech volbách ve všech zemích světa se v poslední dekádě mluví jako o osudových, principiálních, existenciálních či přelomových. Říká se to i o těch, které čekají Izraelce příští úterý. Tentokrát je to asi nejvíce pravda.

Pro hnutí ANO katastrofa, pro Starosty a nezávislé trumf. Tak zhodnotili senátní volby jejich předsedové Andrej Babiš a Vít Rakušan. Oba si musí odpovědět na otázku, jak s tímto konstatováním naloží.

Izrael čekají první parlamentní volby od teroristického útoku Hamásu a začátku války v Pásmu Gazy před třemi lety. Izraelského premiéra slovy „Bibi Netanjahu vás nikdy nezklame“ podpořil i Donald Trump – a jak upozorňuje novinář Martin Novák, jde o bezprecedentní krok. „Je to poprvé v historii, kdy americký prezident podpořil konkrétního kandidáta. Trump už ale není tak populární jako třeba před rokem, všichni se shodují, že to volby nerozhodne,“ poukazuje v Interview Plus.

Na začátku školního roku vypukly ve Francii studentské nepokoje. Tentokrát vzešly ze středních škol. Současně byly publikovány výsledky testů PISA, které měří znalosti žáků po celém světě. Ve Francii testy ukázaly dramatický pokles úrovně.

Trumpova extrémně konfrontační kampaň a útoky na Ukrajinu nevěstí nic dobrého pro povolební vývoj. Jednání USA s Ukrajinou. Izrael čekají existenciální volby. Už zase. STAN dostal křídla, ale musí se naučit letět. Bezradnost státu před vztekem studentů. Moderuje Kamila Pešeková.

Francouzské protesty proti vysokým životním nákladům přerostly v násilné nepokoje a střety s policií. V některých částech Paříže platí noční zákaz vycházení. „V ulicích bylo okolo 800 tisíc lidí a většina z nich rozhodně nebyla rabující,“ zdůrazňuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Sára Vidímová, spolupracovnice Deníku Alarm. „Policisté často říkají, že to byla nejbrutálnější akce, do které kdy byli nasazeni,“ namítá student práv působící ve Francii Ondřej Černý.

Umělá inteligence je klíčovým tématem posledních týdnů. Na straně jedné slyšíme, že se může stát rizikem pro celé lidstvo, na druhé straně že je revolučním krokem pro celou ekonomiku. „Jsme v rané fázi adopce. Vidíme spoustu studií, které ukazují, že umělá inteligence skutečně přináší nárůst produktivity, ale zatím to nevidíme v číslech HDP,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Americký prezident Donald Trump před volbami do Kongresu zvolil taktiku radikální konfrontace. Na předvolebních shromážděních i na sociálních sítích se stále více uchyluje ke xenofobní rétorice a vykreslování případného vítězství demokratů jako konce Ameriky.

Po válce se do Maďarska z Moskvy vrátil Mátyás Rákosi, „Moskal“, jehož Stalin vybral jako svého místokrále. V roce 1945 se konaly první a poslední svobodné volby. Komunisté sice nezískali převahu, věřili však, že čas je na jejich straně a měli pravdu. Po třech letech byla jejich moc absolutní, Rákosi se projevil jako nejlepší Stalinův žák a Maďarsko začalo žít podle sovětského vzoru. Nejbrutálnější sovětskou kopií bylo ÁVO, maďarská obdoba sovětské KGB.

„V době mého dětství v 90. letech bylo židovství doprovázeno jakýmsi trapným tichem,“ vzpomíná rabín David Maxa na začátky své duchovní cesty. Společně s katolickým knězem Markem Orko Váchou a Kristýnou Císařovou vydává knihu dialogů Rabín, kněz a černovláska. Ačkoliv se obě náboženství liší, při debatách našli mnoho společného. „Odpovídáme ve výsledku na ty samé výzvy, které před sebou člověk má,“ vysvětluje Maxa.

Jaká byla pro USA léta prezidenta Jamese Cartera? A kdy byla promarněna šance na pokojné soužití Čechů a Němců v meziválečné republice? Témata pro reprízy pořadů Archiv Plus a Historie věčně živá, které připravili Pavel Hlavatý a Ivan Štern.

Vedle léčby a zmírňování tělesných obtíží potřebují paliativní pacienti také psychologickou pomoc. V českých nemocnicích přibývá specializovaných paliativních týmů, pomoc psychologů však stále není samozřejmostí a po propuštění domů často končí.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Proti je vedle opozice také Svaz průmyslu a dopravy, podle ředitelky sekce hospodářské politiky Pavlíny Žákové sektorové daně narušují férové tržní prostředí a snižují předvídatelnost pro investory. „To, že nějaký sektor dočasně dosahuje vyšší ziskovosti, nemá být důvodem k uvalení daně. Dnes jsou to rafinerie, zítra to může být bankovnictví, energetika nebo zbrojní průmysl,“ upozorňuje.

Když byli před několika dny zvoleni dva politici protimigrační Alternativy pro Německo do čela parlamentu ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, vzbudilo to značný rozruch. Poněkud ve stínu dané události ale zůstalo dění v Berlíně. V německé metropoli volby vyhrála postkomunistická Levice a spolu se Zelenými a sociálními demokraty má většinu v zastupitelstvu. Je proto logické, že zmíněné tři levicové strany spolu jednají o nové vládě.

Pokud současná opozice netříští síly, může být úspěšná. Názorně si to ověřila v nedávno skončených senátních volbách. V nich exceloval předseda lidovců Jan Grolich.

Že éra levných peněz, která trvala více než dekádu, skončila, bylo jasné už kolem energetické krize a začátku války na Ukrajině. Že nastane rovnou éra drahých peněz a bude trvat pořádně dlouho, je čím dál jasnější. Cena peněz roste, ruku v ruce s tím, jak rostou úroky na dluhopisech.

Parky českých měst vstupují do vyšší ligy. Najdou se v nich lavičky pokryté solárními panely a člověk si od nich může nabít mobil. Anebo místo k posezení složené ze tří metrových desek, které sice nemají opěradlo, ale zato jsou sestaveny do trojúhelníku. Pozastavil se nad nimi i Nejvyšší kontrolní úřad, přesněji řečeno, podivil se nad cenou 200 tisíc korun za kus.

Dvacet z jednadvaceti obcí odmítlo v referendech, aby u nich vznikly větrné elektrárny. „Může to souviset se skepsí, nakolik nám větrné elektrárny mohou pomoci snižovat závislost na fosilních palivech a změnou klimatu. Sám jsem k tomu skeptický,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Horáček, termojaderný fyzik z ČVUT a Akademie věd. „V obcích vzniká kulturní válka, rozbíjí to sousedské vztahy a rozdmýchávají to lidé zvenčí,“ popisuje Ondráš Přibyla, šéf projektu Fakta o klimatu.

Pomyslný granát ETS2. Pravda o solárních lavičkách. TOP 09 ohrožuje úspěšný předseda lidovců Grolich. Příklad Berlína ukazuje, že Německo se potýká i s extremismem zleva. Francouzi divočí v ulicích, ale problémy tikají i jinde. Moderuje Jan Fingerland.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se pokouší v Evropě získat podporu k zastavení plánu na uvalení zelené daně na dopravu a vytápění domácností. Využil k tomu minulý týden summit Evropské unie. Má šanci uspět?

Američané bývají pověstní svou otevřeností a ochotou sdílet názory. Podle zkušeností rozhlasových zpravodajů Jany Ciglerové a Jana Kaliby se to ale v posledních letech mění. Lidé se stále častěji zdráhají mluvit o politice, obávají se konfliktů i možných postihů. Jak rostoucí polarizace proměňuje americkou společnost i práci novinářů, popisují v bonusové epizodě podcastu Přes Atlantik.

Nikdo, ani elitní vojenští potápěči v americké armádě, nemá výcvik na potápění hlouběji než do 40 metrů. A potom je tu diverzní ukrajinská skupina, která se jednoho sychravého pondělí na podzim roku 2022 spustila na dno Baltského moře do dvakrát větší hloubky s cílem poškodit ruské produktovody Nord Stream 1 a 2. Výbuchy, které způsobila, měly sílu exploze jaderné elektrárny. Proč ukrajinští potápěči riskovali svůj život kvůli takové operaci a za co jsou teď souzeni?

„Maďarsko zažilo tři velké tragédie – ve 13. století ho dobyli Tataři, sto padesát let okupovali Turci a pak ho osvobodili Sověti.“ Vtip z období komunismu, tolik blízký českému sarkasmu, vystihuje tehdejší realitu přesně. Kruté bylo už osvobození, spojené s rabováním a znásilňováním žen. Především se ale do Maďarska vrátili z Moskvy „Moskali“, sovětští občané maďarské národnosti s jednoznačným zadáním: přetvořit zemi v sovětskou kolonii.

Byla to krátká revoluce. Trvala dvanáct dnů a sovětské vojsko ji zadusilo bleskovým úderem v pouhých dvou dnech. Maďarsko-britský novinář Victor Sebestyen líčí dramatické události den po dni v proměnlivé perspektivě – z Budapešti, Moskvy, Washingtonu i New Yorku. Právě v Maďarsku vzplanuly odhodlání, naděje a vůle ke svobodě. O to tragičtější byl pád zpět do kruté reality represí a poznání, že svět nikdy neměl zájem otroky za železnou oponou osvobodit.

Nedávno proběhly oslavy 800 let od výročí úmrtí svatého Františka a za pár dní to bude 37 let od kanonizace Anežky Přemyslovny. „Anežka byla česká princezna, která si vyvolila radikální chudobu. Obě tyto věci se můžou při nepřízni okolností stát politickou rozbuškou, proto bylo pořád něco proti její kanonizaci a najednou až v 80. letech minulého století se otevřela cestička,“ říká sestra Benedicta Lišková z řádu klarisek.

Letos uplynulo už 75 let od zahájení vysílání americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda. Stanici, která se téměř 40 let snažila prolomit informační bariéru a mluvit k posluchačům za železnou oponou o tom, co se opravdu děje, představí repríza dokumentárního pásma Jana Sedmidubského.

Helena Sováková je bývalou hlavní vojenskou psycholožkou a emeritní plukovnicí. Působí také v rámci platformy Vyjednáváme.cz a vede firmu specializující se na psychologické poradenství a diagnostiku. V roce 2025 vyšel její knižní rozhovor s publicistou Martinem Moravcem nazvaný Plukovnice lidských duší. Helena Sováková v něm otevřeně líčí, co vše během více než 20 let v armádě zažila.

Ministerstvo kultury upozornilo umělce, že finanční dotace od státu nemají podporovat politické aktivity, ale mají prosazovat státní kulturní politiku. „V první řadě je špatné to, že se ta pravidla se mění, respektive kdy a proč se tak děje. Z úst vládnoucích představitelů zaznívá, že kultura teď bude taková, jak si ji představují,“ kritizuje dramaturg a zakladatel Asociace nezávislých divadel Štěpán Kubišta.

K Francii protesty, někdy i násilné, tak nějak patří, přinejmenším posledních 237 let. Ne vždy se ale jedná o stejný fenomén, a také poslední události se od některých z předchozích případů liší.

Pablo Escobar. Kolumbijský drogový boss, který zemřel rukou policie před více než 30 lety. Jeho jméno si ale dodnes dokáže mnoho lidí přesně zařadit: narkomafie, kokain, Kolumbie. A také Medellín – město, odkud Escobar v 80. a na začátku 90. let řídil velkou část svého drogového impéria.

Po třech dekádách odchází z vrcholové politiky senátorka Miroslava Němcová (ODS). Zažila všechny předsedy občanských demokratů od Václava Klause po současného Martina Kupku. „Každá etapa ODS byla úplně jiná,“ ohlíží se a přiznává, že se jí představa sjednocené opozice proti Andreji Babišovi (ANO) zamlouvala. „Byla jsem velkým příznivcem koalice Spolu. A to, že neuspěla v dalších volbách, to se cyklicky stává, že vás na jedno nebo dvě někdo vystřídá,“ říká v Osobnosti Plus.

Jude, náš nový reverend, v kazatelně samým úsilím povyrostl. A řekl: „Do našeho kostela chodí mnoho uprchlíků. Vy“ – napřáhl ruku – „jste uprchlíci, že? A víte co? Já jsem taky uprchlík. My všichni – všichni lidé na téhle planetě – jsme uprchlíci!“

Válka na Ukrajině se pro Rusko stává stále dražším špásem. Výdaje na obranu vytlačují ty sociální do pozadí, roste i daňová zátěž pro podnikatelský sektor a příjmy z prodeje zemního plynu a ropy přitom klesají. Nejpodstatnější pro běžné Rusy ovšem je, jak se tento prostý, ale neúprosný fakt podepisuje na jejich životní úrovní.

Na oslavy není čas, opozice má spoustu práce před sebou. Malá francouzská revoluce. Ruská drahota přiměřená situaci. Medellín bourá Escobarovy domy, jeho mýtus tím ale neodstraní. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Lídr hnutí STAN v Praze Petr Hlaváček pokračuje v povolebních jednáních o nové koalici. Zatímco uskupení Spolu, které ve volbách skončilo druhé, preferuje vládnutí ve dvou, hnutí STAN si přeje, aby do koalice vstoupil ještě někdo třetí. „Nabídku nebudeme konkretizovat. Dostali jsme ji, zvažujeme ji,“ ujišťuje lídryně pražských Pirátů Tereza Nislerová. „Nechceme, aby Piráti měli dopravu,“ reaguje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus lídr Spolu pro Prahu Tomáš Portlík (ODS).

Platové tarify zaměstnanců ve veřejné sféře se příští rok zvýší až o 9000 korun. V průměru se platy pro více než půl milionu lidí zvednou o 4000 korun měsíčně. Nově žádný tarif neklesne pod úroveň minimální mzdy, která dosáhne 24 900 korun. „Znamená to, že zaměstnanec bude mít jistotu v tarifní části svého platu, kde bylo přes 450 tisíc lidí pod úrovní minimální mzdy,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Až se vítězstvím opilí opoziční lídři vrátí zpátky do Sněmovny, čeká je drsné vystřízlivění. Něco jiného totiž je uspět při dvacetiprocentní volební účasti ve dvoukolovém senátním většinovém systému a něco jiného pak dobýt Sněmovnu, kam se volí poměrně a s přinejmenším trojnásobnou voličskou účastí.

Dramaturg Matěj Samec vnímá čtyřicítku spíš jako důvod k oslavě než k panice. Právě kolem ní ale začal dělat zásadní rozhodnutí: po třinácti letech odešel z prestižního pracovního místa, uzavřel pro sebe téma rodičovství a začal jinak přemýšlet i o vztazích, které už nechce udržovat jen ze zvyku. Nejen tato témata otevřel v rozhovoru s Ivanou Veselkovou ze série Klub 40.

Lidé se rodí, pachtí se a odcházejí, ale domy zůstávají. Jeden takový stojí od 17. století kousíček pod náměstím na Vysočině. Jeho očima představuje Markéta Hejkalová malé i velké dějiny, do nichž vstupují obyvatelé domu. Setkávají se, rozcházejí a dům sleduje jejich lásky i podnikatelské snahy. Vypráví o pletařské dílně v 19. století, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském o prudkém vzestupu, o válce, znárodnění, konfiskaci majetku i nových začátcích.

Idealista – tak zní název nového komiksového románu spisovatele Marka Tomana, který jej vytvořil společně s ilustrátorem Stanislavem Setínským. Vypráví příběh československého interbrigadisty a mladé Španělky, kteří se do sebe zamilují uprostřed občanské války. Co motivuje člověka, aby odešel bojovat do daleké, cizí země? „Lidé nechtějí měnit dějiny, spíše mají pocit, že situace je nesnesitelná a musejí něco udělat,“ domnívá se spisovatel, filozof a diplomat Toman.

Čím se do československých dějin zapsal politik Bohumír Šmeral? Připomene to repríza pořadu Portréty, který připravili Jan Sedmidubský a Petr Koura. Karel Tejkal v repríze Rádia na kolečkách pátrá v rozhlasovém archivu po zajímavých nahrávkách s hlasem herce Karla Pecha.

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu? (repríza)

Ukrajinci dál útočí na ruské rafinerie navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump požádal Kyjev, aby tak nečinili. Neútočení má být mezi Ukrajinou a Ruskem vzájemné, i když Trumpova žádost by byla výrazně výhodnější pro Rusko. „Vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy mají v sobě sinusoidu, zhoršují se, zlepšují, zhoršují... Teď jsme na bodě, který je pro Ukrajinu asi jeden z nejnižších,“ upozorňuje v Interview Plus stálý zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Fejeton@centrum.cz, tak vypadala jeden čas mailová adresa Rudolfa Křesťana. Už tam nemuselo být ani jeho jméno, protože fejeton si kdekdo hned spojoval právě s ním. Říkával: „Věnuji se tomu žánru s láskou od 16 let a náš vzájemný vztah trvá dodnes. Postupně tak vzniklo 20 knižních sbírek v celkovém nákladu čtvrt milionu výtisků. Poslední má název Tajemné kotě.“

Rychlý růst minimální mzdy, výrazná redukce platové tabulky a konec tarifů, které nesplňují ani podmínky minimální mzdy. Velká reforma platů z dílny ministerstva práce a sociálních věcí má začít platit v příštím roce. Podle stále probíhajících vyjednávání o platech ale stále není jasné, kdo bude v příštím roce vítěz a kdo poražený.

Máme s Ljubou rádi Istanbul. Byli jsme tam několikrát, naposledy před několika dny. To je důležité, že před několika dny. Velkoměsto s antickou minulostí je rozkročené na evropské i asijské půdě. Pro návštěvníka je atraktivnější ta evropská část. Našinci v něčem připomene Prahu. Také je tam naseto památek na každém druhém kroku.

Psát klidně o tom, co zažila v sobotu Francie, jde jen těžko. Na záběrech jsem viděl lékárnu, kam jsem si léta chodil pro prášky, vyrabovanou, dveře i vitrína vymlácené, vnitřek rozbitý, všechno včetně léků vykradené. Škoda za mnoho tisíc eur. Magistra, která tam léta prodávala, musí mít na mnoho let hluboké trauma. Jak dlouho jí bude trvat, než dá všechno uvnitř do pořádku, nakoupí nové léky a zase otevře?

Jak se sestavuje rozpočet pro volební rok? Jinak, než slibuje Babišova vláda. Francie zažila ničivé nepokoje. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Rudolf Fejeton Křesťan. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Země Evropské unie se zatím nedohodly na příštím sedmiletém rozpočtu. Odlišné představy mají bohatší a chudší země. Zatímco některé státy v čele s Německem prosazují škrty, skupina zemí včetně Česka nesouhlasí. „Ještě pořád máme co dohánět,“ zdůvodňuje europoslankyně a členka podvýboru pro daňové záležitosti Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Česká ekonomika nestojí jen na zemědělství,“ oponuje v pořadu Pro a proti europoslankyně z rozpočtového výboru Danuše Nerudová (STAN).