V Bruselu ve čtvrtek začal summit Evropské unie. Klíčovým tématem jednání premiérů a prezidentů členských zemí je debata o návrhu příštího víceletého rozpočtu sedmadvacítky na roky 2028–2034. Jeho upravenou podobu představilo současné irské předsednictví Unie. Pokusilo se v něm vyjít vstříc všem, výsledek ale střílí do nohy samotný unijní rozpočet.

Lidé se rodí, pachtí se a odcházejí, ale domy zůstávají. Jeden takový stojí od 17. století kousíček pod náměstím na Vysočině. Jeho očima představuje Markéta Hejkalová malé i velké dějiny, do nichž vstupují obyvatelé domu. Setkávají se, rozcházejí a dům sleduje jejich lásky i podnikatelské snahy. Vypráví o pletařské dílně v 19. století, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském o prudkém vzestupu, o válce, znárodnění, konfiskaci majetku i nových začátcích.

„Odjakživa mě nejvíc ze všech českých skladatelů zajímal Martinů, úplně mě fascinuje. Přijde mi dodnes, po 40 letech profesionálního zájmu, tajemný, zajímavý a překvapující,“ tvrdí hudební skladatel, muzikolog, autor hudby k filmům i divadelním představením a houslista Aleš Březina.

Co zajímavého se dělo v Československu přesně před 35 lety, v říjnu 1991? Připomene to repríza Archivu Plus Pavla Hlavatého. A Karolína Koubová s Martinem Chadimou pak v repríze pořadu Historie věčně živá přiblíží pátrání po bájném městě Trója.

Vládní hnutí ANO v průzkumech ztrácí, od jara jeho podpora klesla na necelých 29 procent a většinu by v případných parlamentních volbách získaly opoziční strany. „Před volbami v roce 2025 se jim podařila mobilizace voličů. Dosáhli maxima a od té doby to jde dolů,“ komentuje v Interview Plus Tereza Friedrichová, hlavní politická analytička NMS Market Research.

Palestinci, kteří doufali v návrat demokratického hlasování, mají důvod ke zklamání. Parlamentní volby slíbené na konec listopadu nebudou. Není to první, a možná ani poslední odklad.

Americký prezident Donald Trump se otáčí jak korouhvička. Navenek to může vypadat, že jednou říká to, podruhé zase ono. Ale strategii to má: jako vrcholný politik, navíc těsně před volbami, se snaží uspokojit různé voličské zájmy. Obrátku si nyní vyzkoušeli na vlastní kůži šéfové největších amerických firem, takzvaných Big Techů.

Poražení se po letošních komunálních volbách najdou skoro na všech stranách, snad mimo Starostů a nezávislých. ANO zjišťuje, že samotné vítězství k vládnutí nestačí. ODS sčítá ztráty tam, kde dřív měla bašty. A Pirátům se rozplynul sen, že zas ovládnou Prahu. „V řadě měst byla předpřipravená memoranda o spolupráci. Často se podepisovala, než byly sečteny výsledky voleb, což působilo úplně děsivě,“ podotýká v Osobnosti Plus Bohumil Pečinka, spoluautor podcastu Kecy a politika.

Vítězné hnutí ANO se v Ostravě dohodlo na spolupráci se Starosty pro Ostravu. Karlovy Vary povede koalice ANO, Karlovaráků a ODS. V Plzni vznikla koalice vítězného hnutí ANO s hnutím STAN a také s uskupením Pro Plzeň, které letos kandidovalo spolu s lidovci.

Máme za sebou obecní volby, v souvislosti se kterými bylo tentokrát zhusta poukazováno především na to, že v mnoha zejména menších obcích lidé moc na výběr u urny neměli, protože se o jejich hlasy ucházela pouze jedna kandidátní listina. Podotýkalo se také, že mezi kandidátkami setrvale klesá počet těch stranických ve prospěch různých místních politických projektů, které jsou na etablovaných partajích nezávislé, čímž se ztrácí propojení komunální politiky s vyššími patry.

Evropa vstupuje do roku chromé kachny. ANO na komunální úrovni někde spolupracuje i s vládní opozicí. Trvalé nebo skutečné bydliště dělá velký rozdíl. Odložené palestinské volby. Trump a technologické firmy – předvolební obrat. Moderuje Ondřej Konrád.

V Česku se vyjednává o koalicích po komunálních volbách. Jasno je po úterku o složení magistrátu v Olomouci a Jablonci nad Nisou nebo také radnice v Rychnově nad Kněžnou, Písku a Jičíně. Naopak jednání ve třech největších českých městech – Praze, Brně a Ostravě – dál pokračují. „V Praze je mezi politiky velká řevnivost, možná i nenávist. Jedinou výjimkou je vztah Tomáš Portlík-Petr Hlaváček,“ přibližuje v Ranním Plusu politický reportér Seznam Zpráv Vácalv Dolejší.

V senátním obvodě 75 pošlou voliči do Senátu novou tvář, dosavadní senátor Ondřej Feber (ANO) mandát neobhajuje. Hnutí ANO tak místo něj do voleb vyslalo Lenka Brzyszkowskou, starostku města Orlová, která v prvním kole získala 33,6 procenta hlasů. Do druhého kola volby postoupil také Petr Kazík (OK), ředitel Slezského divadla v Opavě, a to s podporou 14,3 procenta voličů. Poslechněte si jejich duel.

Zrušte demokratické volby! Tak zoufalá úvaha člověka napadne, když si uvědomí rizika, která celé Evropě přináší nadcházejících 12 měsíců, během kterých proběhnou volby ve Španělsku, Francii, Finsku, Řecku, Polsku a Itálii. Tedy v zemích, kde žije víc než polovina obyvatelstva Evropské unie a které, zjednodušeně řečeno, trápí největší dluhy. „Volby podkopou i to málo odhodlání, které Evropě zbývá k přijímání nepopulárních kroků,“ shrnul vyhlídky týdeník The Economist.

Méně než polovina Američanů očekává, že listopadové volby do Kongresu budou svobodné a spravedlivé. Podle agentury Gallup navíc ve Spojených státech poctivosti voleb více důvěřují odpůrci současné americké administrativy než jeho příznivci. Proč se Američané obávají o regulérnost voleb? A co se může stát, pokud některá ze stran odmítne uznat jejich výsledky? Tématu se věnují Jana Ciglerová a Jan Kaliba v nové epizodě podcastu Přes Atlantik.

Lidé se rodí, pachtí se a odcházejí, ale domy zůstávají. Jeden takový stojí od 17. století kousíček pod náměstím na Vysočině. Jeho očima představuje Markéta Hejkalová malé i velké dějiny, do nichž vstupují obyvatelé domu. Setkávají se, rozcházejí a dům sleduje jejich lásky i podnikatelské snahy. Vypráví o pletařské dílně v 19. století, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském o prudkém vzestupu, o válce, znárodnění, konfiskaci majetku i nových začátcích.

Nechal nás tady jako sirotky – konstatovala kapela Sto zvířat před třemi lety, když zemřel její zakladatel a zpěvák Jan Kalina. „Nejdříve jsme byli úplně paralyzovaní, protože každý, kdo osiří, si říká, co s ním teď bude,“ popisuje zpěvačka Jana Jelínková. Svou cestu si ale našli a nyní vydávají album Žádná poezie.

Proč se Československo odmítlo v roce 1947 připojit k americkému plánu obnovy válkou poničené Evropy? Okolnosti odmítnutí československé účasti na Marshallově plánu připomíná repríza dokumentárního pásma, které v roce 2006 připravil Ondřej Houska.

Víc než půl roku vládní strany označovaly za lídra opozice prezidenta Pavla. Patrně s tím přišli jako první Motoristé sobě, rozezlení, že hlava státu nechce jmenovat jejich čestného prezidenta, ale nikoli člena, ani ministrem životního prostředí, když už se jakž takž smířili s tím, že je poslanec Turek na post šéfa diplomacie snad přece jen kontroverzní a premiér Babiš (ANO) pro jeho instalaci nehnul prstem.

Letiště v hlavním městě Saúdské Arábie se stalo opakovaně terčem ostřelování ze strany jemenského hnutí Húsíů. Zemi to stálo řadu životů, velký kus prestiže a spoustu peněz.

Začalo to dvěma Indy s velkými kufry, které jsem našla dřepět na patách na trávníku před naším kostelem. Byli špinaví, ale ne tou zažranou špínou dlouhodobých bezdomovců. Vypadali jako čistotní lidičkové, kteří se už pár dní neměli šanci umýt.

Donald Trump šokoval západní svět, když se domluvil s Vladimirem Putinem, že z Ruska nakoupí stovky tisíc tun ropy. „Většina lidí neregistruje, že teď bude nakupovat diesel z Ruska. Poznají to až podle toho, jestli se něco stane s cenami benzinu a nafty, což se velmi pravděpodobně nestane, protože tento nákup je v tak malém množství, že to s trhy nezahýbá,“ tvrdí v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, profesor New York University v Praze a ředitel Aspen Institute pro střední Evropu.

Od chvíle, co před čtyřmi roky odstartoval boom umělé inteligence, se řešilo i to, co ho může zbrzdit. Nedostatek čipů? Elektřiny? Peněz? Málokdo by si ovšem vsadil na to, že oním pomyslným úzkým hrdlem nakonec nemusí být technologie či finance, ale docela obyčejný sousedský odpor. Tedy to, že lidé prostě nechtějí mít obří datacentrum za humny.

Staré bolesti nových zastupitelstev. STAN jako hlavní opoziční síla? Co je za útokem na Saúdy. Odpor proti datacentrům, účinná brzda AI boomu? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

V Praze pokračují povolební vyjednávání. Hnutí Starostů a nezávislých, které v Praze vyhrálo volby, vybírá, s jakými stranami utvoří v hlavním městě koalici. Případná dvojkoalice Starostů s pražským SPOLU (ODS a TOP 09) by měla v pětašedesátičlenném zastupitelstvu těsnou většinu 34 hlasů. „Je to naše preferovaná varianta. Nechceme ale dělat umanutou politiku a jsme otevření dalším jednáním,“ vysvětluje v Ranním Plusu Alexandra Udženija, předsedkyně pražské ODS.

V senátním obvodu číslo 3 obhajuje svůj post senátor Miroslav Plevný (STAN). V prvním kole oslovil 40,1 procenta voličů. Jeho vyzyvatelkou je Sandra Tsoukernik (ANO), která dosud získala 27,1 procenta hlasů. V čem chce Plevný v horní komoře pokračovat? A jaké plány má Tsoukernik? Poslechněte si jejich duel před druhým kolem voleb do Senátu.

Voliči svoje hlasy v boji o radnice odevzdali – a ostatní je na politicích. Ne nadarmo se o komunálních volbách říká, že i ony mají dvě kola. To druhé ale probíhá v zákulisí, kam občan nesmí, při vyjednávání koalic. V něm přitom přežívá několik nešvarů.

Spisovatelka Michelle Losekoot (39) se na čtyřicítku těší. Přirovnává ji k začátku léta a velkých prázdnin – období, kdy už člověk nemusí tolik plnit očekávání druhých. Po dvaceti letech dospělosti má pocit, že konečně dokáže rozeznat, podle kterých pravidel chce žít a která může bez výčitek odložit. Svěřila se s tím Ivaně Veselkové v rozhovoru ze série Klub 40.

Lidé se rodí, pachtí se a odcházejí, ale domy zůstávají. Jeden takový stojí od 17. století kousíček pod náměstím na Vysočině. Jeho očima představuje Markéta Hejkalová malé i velké dějiny, do nichž vstupují obyvatelé domu. Setkávají se, rozcházejí a dům sleduje jejich lásky i podnikatelské snahy. Vypráví o pletařské dílně v 19. století, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském o prudkém vzestupu, o válce, znárodnění, konfiskaci majetku i nových začátcích.

Za sebou má role ve filmu Vlny, seriálu Cirkus Bukowski nebo v Ordinaci v růžové zahradě. Prošla divadelními scénami jako Studio DVA, Činoherní klub i Národní divadlo. Nově se Marika Šoposká také vydává objevovat režijní a scenáristické vody: společně s Miroslavem Krobotem napsala divadelní hru Štíři z února a nyní chystá scénář a režii vlastní hry. „Vždycky jsem se dívala na divadlo komplexněji. Chci dostat svoje myšlenky a názory mezi víc lidí,“ říká herečka v Hovorech.

Co znamenalo pro Maďarsko těch několik měsíců vlády Bély Khúna? A jaké zajímavé a málo známé nahrávky s hlasem Jiří Voskovce a Jana Wericha uchovává rozhlasový archiv? Připomenou to reprízy pořadů Portréty a Rádio na kolečkách autorů Petera Duhana a Karla Tejkala.

Velkou postavou naší poezie je básník Ivan Blatný. Většinu života prožil v exilu a přestože stále psal, tak jeho básně většinou končily v odpadkovém koši. Kdyby se neobjevil jeho – jak říkal – anděl strážný. Ošetřovatelka v blázinci, kde žil po většinu času, Angličanka Frances Meacham. Setkání s ní tak bylo pro básníka osudovým. (repríza)

O stavbě nových větrných elektráren rozhodovali o víkendu lidé v 21 českých obcích. Referenda mohla otevřít cestu k více než dvojnásobnému zvýšení kapacity větrných elektráren v Česku, ve 20 z nich se ale většina vyslovila pro zamítnutí. „V řadě těch obcí byl výsledek poměrně těsný, ale nečekal jsem to. Na druhou stranu není se čemu divit, zvítězil strach a obavy lidí,“ hodnotí Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Určitě vás nepřekvapí, že vaše bydliště má velký vliv na zdraví a kvalitu vašeho života. A taky vás asi nepřekvapí, že se ta kvalita silně mění podle toho, ve kterém kraji nebo ve kterém městě bydlíte.

Na východním Slovensku nedaleko města Svidník a v místech, kde probíhaly boje karpatsko-dukelské operace, byla odhalena socha sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi. Bitva o Duklu začala v říjnu 1944. V bojích sovětských vojáků a příslušníků československé Svobodovy armády s německým Wehrmachtem padlo několik desítek tisíc lidí.

Tyto volby do obecních zastupitelstev a v prvním kole do Senátu přinesly jisté překvapení, soudí podnikatel, publicista a neoficiální poradce prezidenta Petra Pavla Jan Dobrovský. „To překvapení spočívá v tom, že hegemon české politiky, populistické hnutí ANO, znervóznělo,“ všímá si v Osobnosti Plus. Sám prý nikdy volby nevynechal. „Podstatné je, že volby pořád jsou a že jsou pořád svobodné. Ještě zatím úplně nevíme, jaký směr tyto volby ukázaly,“ zamýšlí se.

Takzvané dopisy redakci bývaly docela specifický žánr. Dokonce to bylo tak, že slovutný britský list Times otiskoval dopisy čtenářů na celé své první straně. To je ale už opravdu hodně dávno. Zkrátka, dopisy se skoro nepíší a nahradily je takzvané komentáře pod články.

Od vyhlášení výsledků voleb uplynulo s lehkou nadsázkou pár hodin, nicméně političtí vítězové i poražení jsou známí. Největší změna nastala v hlavním městě. Vítěz voleb hnutí STAN, a především Petr Hlaváček už naznačil, kterým směrem se chce v následujících letech ubírat. Přestože pražská koalice teprve vzniká, není od věci se podívat na plány pravděpodobného nového primátora a na to, co Pražany podle dlouhodobých průzkumů trápí.

Nová zastupitelstva čeká úkol nejtěžší – péče o školy v nejisté době. Obyvatele nejbohatšího města v Česku čeká zdražování, další plány se teprve ladí. Kde bydlíme, má velký vliv na to, jak jsme zdraví, jak se hýbeme a kolika let se dožijeme. Socha Koněva a proruské tendence slovenské vlády. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Česká politická scéna počítá ztráty a zisky po volbách do obecních zastupitelstev a prvním kole senátních voleb. Povolební vyjednávání vedou především vítězové voleb – v Praze a Brně zástupci hnutí STAN a lidovců, v šesti krajských městech hnutí ANO. „Volby potvrdily, že jdeme dobrým směrem,“ vyzdvihuje v Ranním Plusu Lukáš Vlček (STAN). „Prakticky všechny politické subjekty přišly o mandáty,“ interpretuje výsledky Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Česká skupina LPP Holding vyvinula střelu s plochou dráhou letu Narwhal, která má prý dolet přes 700 kilometrů a dokáže se orientovat bez satelitní navigace. Firma se svými autonomními útočnými systémy uspěla v technologické soutěži NATO, stežuje si ale na nedostatečnou komunikaci s ministerstvem obrany. „LPP se správně odvolává na zaběhnutou praxi ve světě, že nejvíce pomáhá domácí reference,“ míní v Ranním Plusu zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

V senátním obvodě číslo 30 obhajuje mandát Adéla Sucharda Šípová (Piráti), která do druhého kola voleb postoupila z prvního místa s podporou 30,8 procent. Jejím vyzyvatelem je Petr Paták (ODS), který oslovil v prvním kole 29,4 procent voličů. Poslechněte si jejich debatu.

V mezinárodním šetření PISA zůstává Česko nad průměrem zemí OECD, ve čtenářské gramotnosti se ale patnáctiletí žáci výrazně zhoršili. Porozumění textu přitom nepotřebují jen v češtině: bez něj nevyřeší slovní úlohu ani nerozeznají fakt od názoru. Jak čtenářskou gramotnost rozvíjet napříč předměty a jak souvisí s kritickým myšlením, ukazuje Reparát.

Urgent slaví víc než půl milionu přehrání a jako poděkování posluchačům znovu otevírá dveře do míst, kam se běžně nepodívají. S Martinem Pařízkem a Ondřejem Vaňurou míříme na základnu Kundratka, odkud vyrážejí speciální vozy pražské záchranky k mimořádným událostem doma i v zahraničí.

Volby do zastupitelstev v obcích budou mít největší vliv na skupinu, která se jich nemohla zúčastnit. Na děti, protože obce jsou zřizovateli základních škol a mají na kvalitu vzdělávání teď asi větší vliv než ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Ministerstvo spravedlnosti chystá novou verzi obchodního rejstříku. V té se ale koncem září objevila závažná programátorská chyba a ministerstvo tak zveřejnilo i normálně neveřejné údaje. O jak závažný únik jde? To ve svém článku popsal a v Datařích vysvětlil novinář Jan Cibulka.

Lidé se rodí, pachtí se a odcházejí, ale domy zůstávají. Jeden takový stojí od 17. století kousíček pod náměstím na Vysočině. Jeho očima představuje Markéta Hejkalová malé i velké dějiny, do nichž vstupují obyvatelé domu. Setkávají se, rozcházejí a dům sleduje jejich lásky i podnikatelské snahy. Vypráví o pletařské dílně v 19. století, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském o prudkém vzestupu, o válce, znárodnění, konfiskaci majetku i nových začátcích.

„Střílí se tu do synagog… Vloni na universitě na výročí Křišťálové noci napadli maskovaní lidé židovské studenty… Hlásit se otevřeně k židovství dnes není bezpečné,“ líčí situaci v Torontu Marika Arban, které jsou věnovány (tentokrát dvoudílné) Příběhy 20. století.

Ústecký kraj si dnes spojujeme hlavně s těžbou a průmyslem. Kdysi byl ale také krajem léčivých pramenů, lázní a vody, která utvářela život místních obyvatel. Alena Harciníková se v dokumentu „Než doteče k ústí“ vrací k paměti vody v krajině, která se během dvou století proměnila k nepoznání. Podél řeky Bíliny hledá, co všechno jsme s vodou ztratili a co se ještě dá obnovit.

V Praze se po více než roční rekonstrukci znovu otevřela slavná Müllerova vila, kterou na konci dvacátých let minulého století navrhl Adolf Loos. A stojí stejně jako předtím za návštěvu.