Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Neblaze proslulé „indexy“, na kterých se ocitli autoři a jejich díla, nesměly být vydávány, byly staženy z knihoven. Část z nich vycházela v exilových nakladatelstvích či v samizdatu. Do hledáčku estébáků se tak dostávali i čtenáři, kteří takové knihy měli doma, dokonce i autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“. (repríza)

Starostové některých krkonošských obcí žádají odstoupení nedávno jmenovaného ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Petra Moravce. Vytýkají mu ztrátu důvěry zaměstnanců nebo údajné úvahy o rušení některých muzeí. „Ta situace je dalším dílem do skládačky neprofesionality a rozleptávání důvěry ve veřejné instituce, kterou dnes vidím v mnoha oblastech státní politiky,“ upozorňuje v Interview Plus starostka Mladých Buků a bývalá poslankyně Lucie Potůčková (STAN).

Byla to v Maďarsku roku 1956 krátká revoluce. Trvala 12 dnů a sovětské vojsko ji brutálně potlačilo bleskovým úderem v pouhých dvou dnech. Maďarsko-britský novinář Victor Sebestyen v knize 12 dnů příběh maďarského povstání 1956 líčí dramatické události den po dní v proměnlivé perspektivě z Budapešti, Moskvy, Washingtonu i New Yorku.

Zhruba před měsícem, konkrétně 30. září, přišla ruská armáda s prvním masivním kombinovaným útokem na Ukrajinskou energetiku od skončení loňské topné sezóny. Jednotlivé útoky na energetickou soustavy napadené země přitom téměř denně přicházely už od léta. Během října však začaly být mohutnější a prakticky každodenní.

Jsou Spojené státy za prezidenta Trumpa stále ještě naším spojencem? Jistěže, všechny spojenecké smlouvy platí, Severoatlantická aliance stále funguje, avšak otázkou je toto: je prezident Trump jako osoba stále naším spojencem?

Byl mezi prvními, kdo politiky už před 17 lety varoval před pokusy zrušit poplatky veřejnoprávních médií. Vedlo by prý k nejostřejšímu testu stavu a kvality naší demokracie. „Je možné odhadovat, že pokud vláda půjde tímhle způsobem, tak ten občanský odpor bude spíš narůstat a nebude opadat,“ komentuje v Osobnosti Plus schvalování zákona o televizních a rozhlasových poplatcích ve 4:36 v sobotu ráno sociolog a bývalý politik Ivan Gabal.

Život mě vystavil mnoha pokušením. Některým jsem podlehl, některým ne. Pokud jsem podlehl, obvykle jsem toho později litoval. To ale nějak k pokušením patří a není to náhoda, že se ďáblovi říká pokušitel.

Po 19,5 hodinách poslanci minulý čtvrtek v noci schválili základní údaje rozpočtu na příští rok s deficitem ve výši 386 miliard korun. Základní parametry se už měnit nemohou, teď nastanou dohady o rozpočtech jednotlivých kapitol a potenciálních přesunech peněz uvnitř rozpočtu. Zkrátka rozpočet na rok 2027 je za námi a je lepší na něj co nejdřív zapomenout, i když tu s námi bude po celý další rok.

Co znamenají pro Česko výsledky slovenských komunálních voleb. Banky jako záchrana rozpočtů? Energetika Ukrajiny před pátou válečnou zimou. Je Donald Trump náš spojenec? A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Kamila Pešeková.

Tisíce lidí na Staroměstském náměstí v Praze v neděli protestovaly proti změně financování veřejnoprávních médií a způsobu, jakým ji vláda začala v pátek prosazovat ve Sněmovně. „Financováním veřejných médií ze státního rozpočtu se na nezávislosti těchto médií absolutně nic nemění,“ namítá poslankyně ANO Jana Murová. „Celý ten bizarní průběh jednání jenom svědčí o tom, že vláda odmítá diskusi,“ oponuje v Pro a proti poslanec KDU-ČSL František Talíř.

Do izraelských voleb zbývá den. V posledních letech otevřela izraelská vláda boje hned na několika frontách a potřebuje víc vojáků. Zároveň se ale snažila vyhýbat povolávání ultraortodoxních mužů a pokusy dostat studenty náboženských škol k odvodům skončily protesty. Tato úleva pro komunity takzvaných charedim ale před volbami dráždí izraelskou společnost. „Pravice jim dělá dlouhodobě více ústupků,“ říká v Ranním Plusu politolog a autor Blízkovýchodního podcastu Marek Čejka.

Jazykové modely AI dnes napíší seminární práci, shrnou odbornou literaturu a navrhnou zdroje. Zejména pro univerzitní humanitní obory, kde se tohle mají studenti naučit dělat „ručně“, je to další výzva, jak poznat, co si tedy skutečně osvojili. Spolehlivý nástroj na odhalení textu od AI neexistuje a hranice, s čím vším smí studentům pomáhat, je tenká. Odpovědí proto může být pohovor nad hotovou prací nebo trénink dovedností, které umělá inteligence oslabuje.

Slovenská opozice doufala, že se jí podaří v komunálních a krajských volbách porazit vládní strany aspoň tak, jako se to povedlo v Česku v souboji s koalicí Andreje Babiše (ANO). Nevyšlo to, premiér Robert Fico (Smer) nemusí narychlo organizovat hlasování v parlamentu na 4:36 ráno, aby po porážce ukázal svaly.

Stát hledá recept na to, jak ochránit česká pole před spekulanty, zejména těmi ze zahraničí. Nejmírnější zvažovanou variantou je ohlašovací povinnost o prodeji zemědělské půdy. Tou nejpřísnější je pak zavedení předkupního práva pro stát, obce a hospodařící zemědělce. Jak velké ohrožení zahraniční spekulanti vlastně představují? A komu by zavedení takového předkupního práva nejvíce hrálo do karet? To ve svém článku popsal a v Datařích vysvětlil novinář Jan Boček.

Rákosi využil příležitosti a Nagye zbavil funkcí, ovšem otěže už pevně sevřít nedokázal. První se stranické kontrole vymkli spisovatelé, a tak „moudrý vůdce“ nachystal seznamy k budoucím represím. V atmosféře destalinizace po Chruščovově odhalení kultu osobnosti už k nim nedošlo a v Maďarsku se probudila první opoziční platforma, intelektuální Petőfiho kroužek.

Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.

Vláda tvrdí, že jediným důvodem snahy o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet je to, aby lidé „nemuseli platit složenky“. A že urgentní způsob, kterým to provádí, je dán tím, že změnu slíbili voličům.

Dělba moci je způsob, jak zabránit zneužití moci a ochránit svobodu občanů. U nás toto sousloví bývá buď adorováno, nebo zpochybňováno. Dokonce jsme od našich vrcholných politiků slyšeli, že nevědí, co to je, i když dělba moci má velice starou historii.

Umělá inteligence, či superinteligence, jak ji nazývají někteří, vstoupila do našich životů poměrně nedávno, avšak již dnes je jasné, že brzy se stane faktorem, který bude do velké míry určovat další osudy lidstva. Dnes už není významné postavy, která by nepronesla o tomto jevu pár poučených slov.

Elon Musk na sebe v posledních dnech opět poutal spoustu pozornosti. Ukázal auto, které umí skákat. Řešilo se omezení jeho satelitního internetu pro ukrajinské vojáky. A slíbil akcie SpaceX do každé americké rodiny.

V souvislosti s izraelskými volbami mnoho lidí nejvíce zajímá, zda je někdo, kdo dokáže porazit Benjamina Netanjahu. Není to poprvé, co proti němu stanul silný vyzyvatel. Takový člověk ale musí umět několik věcí současně.

Pět dní oslav a náboženských obřadů k uctění bohyně Durgy. Pět dní oslav, které jsou od roku 2021 zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. To je Durgápúdža, největší svátek hinduistů na východě Indie i v Bangladéši.

Veřejnoprávní média a sněmovna. Volby skončily, zapomeňte! Kdo (ne)porazí Netanjahua. Musk a akcie do každé rodiny. Nebezpečí pokroku. Jak kapitálové toky ohrožují dělbu moci

Stále více lidí se potýká s extrémy v oblasti vztahu k jídlu a tělu. Počet těch s nějakou formou poruchy příjmu potravy se v Česku od roku 2010 zdvojnásobil, mezi dětmi došlo až k trojnásobnému nárůstu. „Celé spektrum těchto onemocnění nepoznáme pohledem, nepoznáme ho podle tvaru těla, ani podle hmotnosti nebo věku“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus Tereza Maková, spoluzakladatelka a odborná garantka neziskové organizace 3pe.

Brazilci rozhodují ve druhém kole prezidentských voleb. Proti sobě stojí úřadující prezident Luiz Inácio Lula da Silva a senátor Flávio Bolsonaro, syn uvězněného exprezidenta. Bolsonarovi by mohl uškodit spor o patronku země Pannu Marii z Aparecidy. Prý jí chce odebrat status patronky, on to ale popírá a viní z šíření dezinformace katolickou církev. O tom, že by fámu rozšířila církev, ale nejsou důkazy, říká pro Vertikálu Českého rozhlasu Plus publicista František Kalenda.

Destalinizace, kterou ohlásil nový ministerský předseda Imre Nagy, vzbudila velké naděje. Internační tábory budou uzavřeny, skončí diskriminace kulaků, rolníci se nemusejí zapojovat do družstev, zase budou moct vznikat malé soukromé firmy. „Červnová cesta“, jak to Nagy nazval, trpěla ale intrikami starého vládce Rákosiho. V lednu si maďarské sluhy opět pozvali do Moskvy. Nagye sice nesesadili, on sám ale utrpěl srdeční záchvat.

Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr nebo vývoz může podléhat přísným pravidlům. Mezi rizikovou skupinu Čechů, kteří se v zahraničí mohou dostat do problémů, bychom měli zařadit i badatele a vědce.

Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš. Nebo ne? (repríza)

Když se ministr zahraničí Petr Macinka odmítl připojit k návrhu své finské kolegyně Eliny Valtonen na úplný zákaz vydávání turistických víz pro Rusy, který by platil pro celou Evropskou unii, uvedl k tomu dva důvody: A sice, že naše země takovéto striktní omezení už uplatňuje. A ještě dodal, že letos v červnu se Česko připojilo k podobné iniciativě Estonska.

Jmenuje se Konstantyn Vlasenko. Jeho volací znak je Magura. Je vojákem ukrajinských ozbrojených sil a je prvním člověkem v dějinách, kterého z pole boje evakuoval létající dron. Dost neuvěřitelný příběh, který nicméně hodně vypovídá o současné válce na Ukrajině a o rozdílech mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Adam Michnik je dnes živoucí legendou Polska, jedním z nejvýraznějších aktérů polských dějin posledního půlstoletí. Jeho život se překrývá s historií země, byl snad u všech jejích větších změn a událostí, zanechal na nich svou stopu i svoji reflexi.

Volby jsou pro tento rok za námi – a koneckonců i pro rok příští, kdy se v Česku mimořádně žádné řádné volby nekonají. Druhé kolo těch senátních přineslo debakl nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO. To přitom původně počítalo s tím, že v horní komoře parlamentu musí po volbách posílit, muselo totiž obhajovat pouze jediný mandát ze sedmadvaceti, o které se hrálo, takže vše ostatní by byl zisk.

Na začátku listopadu dostanou Donald Trump, jeho administrativa a celá Republikánská strana volební vysvědčení od amerických voličů. Takzvané midterms, volby do Kongresu v půlce prezidentova mandátu, bývají pro úřadující stranu těžké.

Japonsko v úterý úspěšně vypustilo svou raketu H3 mířící k měsícům Marsu. Zahájilo tím ambiciózní pětiletou misi, jejímž cílem je získat vzorky, které by mohly vnést světlo do původu sluneční soustavy a života na Zemi, píše japonský server Japan Times.

Republikáni se bojí debaklu. Demokraté svých slabých míst. Záchrana jednoho vojáka ukazuje rozdíl mezi světy. Macinkovy hry kolem evropské turistiky Rusů. Adam Michnik, jedinečná postava polské společnosti. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Pravda o solárních lavičkách

Na příběhu české jednotky na misi v Litvě ukazuje režisér a scenárista Benjamin Tuček, jak se během půl roku změnila bezpečnostní situace v Litvě, Evropě i ve světě. Šestidílný seriál s názvem Provedu! Cena za svobodu staví na příbězích českých vojáků na misi a jejich rodin, které zůstaly v Česku. „Otázka je, jestli chceme cenu svobody vyjadřovat penězi, anebo něčím ještě úplně jiným. Ty ceny se mohou různit a zároveň vzájemně proplétat,“ zamýšlí se Tuček v Osobnosti Plus.

Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.

Program nastupujícího amerického prezidenta Eisenhowera počítal s tvrdším postupem a halasnější propagandou v sovětských satelitech. Byla to však především pouhá rétorika, která navíc ohrožovala případné odbojáře. V roce 1953 se v Maďarsku po stalinském vzoru schylovalo k antisemitským čistkám, když Stalin náhle zemřel. Nikomu nepřišlo divné, když si nový kremelský vládce Chruščov pozval Rákosiho do Moskvy a nařídil mu, ať odevzdá část moci Imremu Nagyovi, jehož nenáviděl.

Po přestěhování do USA ji pohltila jihoamerická lidová hudba, na své české kořeny ale nikdy úplně nezanevřela. Teď se muzice věnuje profesionálně a zpívá jak ve španělštině, tak i česky. „Každá země v Latinské Americe má svoje nástroje, svoje rytmy. Čím déle se věnuji například kolumbijské nebo venezuelské hudbě, tak zjišťuji, že každý region má ještě další rytmy, styly a synkopy,“ popisuje v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus Marta Töpferová.

V Československu byl okresním soudcem – v emigraci v USA se stal univerzitním profesorem politických věd a úspěšným spisovatelem: Ota Ulč. Svůj životní příběh vyprávěl v roce 2002 publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad z cyklu Pamětníci.

Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu 1956 se nespokojenost Maďarů s tamní vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země ovládané Moskvou musely reagovat. Obyvatelé Československa rozhodně nelitovali.

Je prakticky nemožné představit si, co asi každý den zažívá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinští vojenští velitelé a vlastně všichni Ukrajinci. S jakými obavami teď asi sledují dění ve Washingtonu.

Slovensko čekají regionální a komunální volby. Občané budou vybírat nejen poslance do místních a krajských zastupitelstev, ale také přímo volit starosty, primátory a župany, čili šéfy krajských vlád.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil neúspěch kandidátů svého hnutí ve druhém kole senátních voleb za katastrofu a ohlásil restart. Jeho součástí má být přijímání nových členů a hledání osobností pro příští volby do horní komory parlamentu. „Největší překvapení voleb byl určitě ne příliš veselý výsledek hnutí ANO,“ míní politolog Jakub Čapek v Osobnosti Plus. Výroky, že komunální a senátní volby jsou jiné než sněmovní, zprvu považoval za strategii Babišova hnutí.

Vždycky mě bavilo být tam, kde jsem být neměla. Zaběhnout místo školy do mámina kadeřnictví a drbat celý den zákaznicím za bůra šamponem hlavy, proklouznout na pitvu jater, vplížit se v sedmém měsíci těhotenství na sraz motorkářů v Oslu.

Svět je k ukončení války na Ukrajině nejblíže od počátku invaze, nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. Američané Rusku nabízejí oživení vztahů a obchodní příležitosti, Ukrajina se naopak začala potýkat s výpadky amerických technologií klíčových pro obranu země. Evropa naopak podle komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse hledá cesty, jak podporu navýšit – míru prý lze dosáhnout jen skrze sílu, a to ukrajinskou. Říká to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Rusko tento týden znovu zaútočilo raketami na Kyjev, a to nedlouho potom, co dalo najevo, že v zásadě souhlasí s tím, aby se obnovily mírové rozhovory. Na čí straně stojí Spojené státy? A co má dělat Evropa? „Jsem kritický na všechny strany, vidím i pokrytectví Evropské unie,“ upozorňuje v Pro a proti europoslanec Tomáš Kubín (ANO). „Evropská diplomacie je paralyzovaná lidmi, jako je Andrej Babiš (ANO),“ kritizuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09).

Digitální tsunami s Babišem. Slovenské regionální volby jako generální zkouška pro ty parlamentní. Kyjev je závislý na zpravodajských informacích USA. Trump rozhoduje o životě a smrti Ukrajinců. Proč s mnoha Rusy nehne vraždění ukrajinských dětí. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Jednání mezi USA a Ruskem jsou neurčitá. Není jasné, jestli se ruský prezident Vladimir Putin zúčastní summitu G20 v Miami. Do hry se také snaží dostat Evropa. Podle britského severu The Telegraph evropští lídři uvažují i o Petru Pavlovi coby o jednom z vyjednavačů s ruským vůdcem s cílem ukončit válku na Ukrajině. „Ukazuje to na opravdu silnou pozici Petra Pavla v rámci Evropy,“ soudí v Ranním Plusu politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Umělá inteligence možná už za několik let vyhubí lidstvo a je potřeba zpomalit její vývoj.“ Podobná prohlášení zazněla i od šéfů dvou největších vývojářských studií, OpenAI a Anthropic. „AI umí dát i nepříliš chytrým lidem velmi chytré postupy, to je ta nebezpečná změna,“ vysvětluje publicista a provozovatel webu Vibecoding.cz Patrick Zandl. „Dosáhnout vysoké záruky, že to nezneužijí špatní lidé, je iluzorní,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.