Je mi čtyřicet let a cítím se dobře, ale po čtyřicítce už se smrt nepovažuje za předčasnou, takže je načase, abych se vzchopil a zapsal to. Neodbytné, nevyřešené myšlenky… Čtyřicet let. Moje víra v člověka, a tedy i v Boha, slábne. K čemu to všechno je, k čemu? Mám pocit, jako bych seděl zády ke […]
f.cz
Original post on f.cz