Skupina srovnávačů Heureka Group ohlásila za rok končící letošním březnem mírný nárůst tržeb – zhruba o jedno procento na 2,2 miliardy Kč. Zároveň snížila ztrátu zhruba o pětinu na 321 milionů Kč. Ta Heurece vznikala mimo jiné ve spojitosti se vstupy na zahraniční trhy. Provozní zisk EBITDA firmě klesl z 606 na 586 milionů Kč. Peníze, které firmě reálně zbydou na účtu po zaplacení provozu, daní a investic do rozvoje (tzv. free cash flow), Heurece vzrostly na 310 milionů Kč. „Ještě před pár lety nás řada hlasů na trhu odepisovala. Dnešní čísla ukazují, že nadále budujeme silný byznys. A stejnou energii teď vkládáme do umělé inteligence, která bude v příštích letech formovat způsob, jakým lidé nakupují online,“ říká David Chmelař, CEO Heureka Group. Chmelař v Heureka Group nedávno završil třetí rok ve vedení. Společnost začala výrazně automatizovat a implementovat umělou inteligenci. Uvádí, že produktivita v některých procesech vzrostla stonásobně. Heureka dnes měsíčně zpracuje 5 milionů ručních přiřazení produktů, doplní 4 miliony nových parametrů a vytvoří 300 tisíc nových produktových popisů. Skupina působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině. Měsíčně jí navštíví až 30 milionů reálných uživatelů. S čím se potýkala Heureka.cz? Její ex-šéf Tomáš Braverman vydává knihu ze zákulisí firmy

Umělá inteligence, respektive velké jazykové modely (LLM), postupně ovlivňují chod řady oborů, jedním z nejvíce zasažených je tradiční způsob programování a vývoje softwaru, byť to puristé neradi vidí. Na Lupě některé změny průběžně popisujeme a zdá se, že na vývoj pomocí AI agentů a LLM najíždí stále více firem. Například pražská Ataccama, jeden ze zdejších kandidátů na jednorožce. “Klasické programování půjde do ústraní. Velká část lidí u nás ve firmě už kód nepíše,” řekl Lupě Martin Záhumenský, dřívější technologický ředitel Ataccamy a teď čerstvý výkonný ředitel. Záhumenský byl do této role jmenován americkým investorem Bain Capital, který do firmy poslal 150 milionů dolarů. Záhumenský nahradil profesionálního manažera Mikea McKeeho, který nastavoval procesy, management, obchod a podobně. S nástupem AI se ale do firem často vrací techničtí zakladatelé, protože je nutné najít cestu, jak produkt v nové éře udělat relevantním. “Je to nevyhnutelné, nevrátíme se 20 let nazpět. AI to minimálně v psaní kódu nad člověkem vyhraje,” navázal Záhumenský. Půl roku vývoje lze zkrátit na dva týdny. Bez AI a vibe codingu nebudete konkurenceschopní, říká Čuprův ex-parťák Ataccama má zhruba 10 nejlepších AI inženýrů, kteří přišli na to, jak efektivně používat AI agenty. Tato skupinka má podle CEO metriky (median) asi čtyřikrát lepší než zbytek firmy. Výstupy práce lze znásobit. Vznikají menší tří- až čtyřčlenné týmy, které jsou rychlejší než tradiční devítičlenné. To mimo jiné pomáhá v rychlejším rozhodování, postupech a vytváření menšího množství závislostí a procesů. Záhumenský programování pomocí AI agentů označuje za kariérní výhodu, časem zřejmě i nutnost. “Programátoři byli zvyklí, že 20 let pilovali své znalosti a dovednosti v určité části softwarového inženýrství. Jsou na to pyšní. Ale nyní se musí jejich záběr rozšířit, jít trochu více do produktu a byznysu a ne řešit čistě určitou niku v kódu,” navázal Záhumenský. Očekávání od vývojářů jsou podle něj jiná. Jde o dohled nad AI, správné promptování, vytváření best practices, odstraňování balastu, řešení spolehlivosti a bezpečnosti. Ataccama například buduje interní tržiště s nástroje pro Claude, což se stává centrem vývoje. Zároveň je stále důležité mít inženýry, kteří rozumí i věcem v “podvozku”, aby se neztrácel tento typ znalostí. Většinu aplikace už si zákazníci díky AI vytvoří sami. Zakázková tvorba softwaru přišla o obchodní model, říká česká firma Příchod LLM a AI agentů lze zřejmě považovat za další abstrakci interakce člověka s počítači. Začalo to samotnou elektronikou a assemblerem, pak přišly vyšší vrstvy jako Pascal, frameworky, virtualizace, cloudy a tak dále. Každá tato vrstva odstranila bariéry vstupu a umožnila úkolovat stroje dalším lidem. AI to posouvá na další úroveň. Slovenská společnost Sudolabs, jejíž polovinu nedávno za desítky milionů dolarů koupil velký americký fond a která má vývoj v Praze, se AI rovněž nebojí. “Softwarovým inženýrům jsem zakázali psát kód. Některé jsme dokonce museli propustit, protože nebyli schopní na tento způsob práce naskočit. S každou revolucí se povolání mění. Nabíráme ty, kteří jsou ochotní se rozvíjet,” řekl Lupě Jozef Petro, výkonný ředitel Sudolabs. Podle šéfa Sudolabs je nutné být velmi responzivní a zkoušet nové věci. Jeho firma neustále experimentuje a během týdnů je schopná otočit celé procesy a vyměnit nástroje. Ekonomiku postavenou na AI agentech ovládne ten, od koho nepůjde odejít. Začíná snaha, aby to nebylo pár gigantů

Za dovoz zboží z Číny a dalších zemí do Evropy by si lidé mohli připlatit další dvě eura za položku. To má pomoct omezit zboží především z Asie, které v průběhu let zaplavilo Evropu. Částku uvádí takzvaný delegovaný akt, evropský dokument, který řeší problematiku záplavy balíčků ze zemí mimo kontinent a reaguje na dřívější rozhodnutí Evropy o zavedení tohoto takzvaného manipulačního poplatku. Zároveň běží měsíční lhůta, během které můžou členské státy a Evropský parlament k výši poplatků vznést námitky. Pokud se tak nestane, dvoueurový poplatek budou celní správy států vybírat od 1. listopadu. Poplatek platí na každou položku, tedy odlišný druh zboží uvnitř zásilky. „Na rozdíl od cla vybíraného od 1. července ve výši 3 eur za položku se nový manipulační poplatek nebude vztahovat pouze na balíčky do hodnoty 150 eur. Bude vybírán u všech dovážených e-commercových zásilek bez ohledu na jejich hodnotu,“ dodává česká Celní správa. Zmíněný poplatek je nastavený jako dočasný. Česká správ také doplňuje, že od 1. července došlo v souvislosti s novými poplatky a pravidly k výraznému poklesu počtu dovážených zásilek. „Za období červenec a srpen 2026 bylo do České republiky dovezeno 6,6 milionu položek, zatímco ve stejném období loňského roku čeští celníci projednali 20,3 milionu položek zboží. Zavedení cla ve výši 3 eur na položku dováženého zboží splnilo svůj zamýšlený účel a alespoň částečně narovnalo podmínky na evropském trhu,“ uvádí úřad. Konkrétní propady u jednotlivých e-shopů a dopad na trh jsme podrobněji probírali s odborníky. Evropa přitvrzuje proti Temu a Shein, schválila nový poplatek a na tržiště přenáší odpovědnost za zboží

Dnes odstartovala česká síť pro distribuci přesného času. Projekt se jmenuje CESTime a stojí za ním tuzemský nezávislý internetový uzel NIX.CZ a akademické sdružení CESNET. Tvůrci aktivitu označují za přesnou synchronizaci času pro moderní infrastrukturu, konkrétně má jít o nanosekundově přesnou synchronizaci času pro distribuované systémy a sítě. Přesnost je v jednotkách nanosekund. CESTime je postavený na technologii White Rabbit, což je rozšíření protokolu Precision Time Protocol (IEEE 1588). Kombinuje přesnou distribuci času s deterministickým přenosem dat prostřednictvím standardního ethernetu. Síť je nezávislá na internetu, napojená na státní etalon času a nezarušitelná případnými útočníky. Obecně se používají otevřené standardy. “Síť CESTime je budována jako paralelní síť k internetu, tj. je vedena oddělenými optickými kanály. Zároveň je postavena tak, že kromě časových protokolů na ní neposkytujeme žádné další služby. Proti internetu je budována jako jednosměrná, tj. signál se šíří jednosměrně z atomových hodin CESNETu, které jsou navázány na český státní etalon času. Protože se signál šíří jednosměrně, jsou na mapičce ukazující stav šipky (ukazující směr šíření) a přerušované propojovací linky (které jsou v režimu pohotovosti),” informují autoři. “Optická síť obsahuje 13 hlavních uzlů, v některých oblastech je uzlů více (metropolitní území Prahy a Brno), které jsou propojeny 26 spoji, které jsou organizovány do čtyř kruhů pro zachování redundance. Celkem síť tvoří 3 785 kilometrů (hodnota, kterou reportují měření). Síť má propoj na Slovensko a připravovaný propoj do Vídně, které slouží pro porovnávání času národních etalonů času příslušných institucí. Časová vrstva Switche synchronizují svůj čas pomocí protokolu White Rabbit,” shrnují dále tvůrci. “Síť aktuálně běží v pilotním provozu, což je provoz, který poskytuje plné služby směrem k uživatelům, ale v jeho rámci ověřujeme navržené procesy a plánované hodnoty sítě. Nevíme o síti podobného rozsahu na světě, proto považujeme za potřebné ověřit všechny procesy a parametry proti realitě.” Takto vypadá velmi pomalý router, pomocí kterého se Česko poprvé připojilo k internetu

Japonská společnost Panasonic Connect, která vznikla rozdělením původního kolosu Panasonic na tři samostatné entity (restrukturalizace, propouštění, snaha o menší byrokracii a podobně), dlouhodobě vévodí specifickému trhu s “obrněnými” a “nerozbitnými” notebooky a tablety, drží na něm asi poloviční podíl. Mezi zákazníky patří česká policie, armáda, NATO a další. Cílovou skupinou jsou také hasiči, záchranáři nebo profese s náročným pracovním prostředím. Přístroje Toughbook mají letitou zpětnou kompatibilitu u příslušenství a nyní slaví 30 let. Panasonic na trh posílá dvě novinky Toughbook 34 a Toughbook G3. Modely 34 a G3 lze používat jako samostatné tablety, které lze zasunout do docku s klávesnicí a potřebnými porty, takže z toho vznikne notebook. Na oba se lze podívat v naší galerii, součástí jsou i “vnitřnosti”. Panasonic byl dříve spíše konzervativní, hrál na jistotu, spolehlivost a podobně, takže například nasazoval starší verze procesorů. Teď nabízí novinky v podobě procesorů Intel Core Ultra 5 335 vPro a Core Ultra X7 368H vPro (grafika Intel Arc B390). Verze s AMD nemá, podle zástupců firmy jsou důvodem enterprise funkce jako vPro a pomalejší rozvoj ovladačů a podpory AMD pro toto prostředí. Panasonic u nových Toughbooků nabízí Windows 11 Pro, případně lze zvolit Red Hat Enterprise Linux 10 s veškerou podporou. Vedení společnosti Lupě řeklo, že zejména v Evropě či Asii roste počet zákazníků, kteří se nechtějí spoléhat na americký software a cloud (data například mohou na vyžádání získat americké úřady), takže Linux a open source jsou žádanou alternativou. Panasonic i kvůli geopolitickým důvodům (bezpečnost dodavatelských řetězců) vyrábí v Kobe v Japonsku a na Tchaj-wanu. Toughbook 34 má 12,4” displej TFT LCD, až 64 GB DDR5, výdrž na baterii devět hodin (18 s druhou baterií), váhu od 1,36 kilogramu, odolnost proti prachu, pádu nebo vodě. Toughbook G3 má 10,1” displej a akumulátory nabízí až 17 hodin výdrže. Oba přístroje lze různě modifikovat, takže si lze přidat moduly pro různé druhy komunikace, zabezpečení, více baterií a podobně. Z tohoto důvodu ani Panasonic veřejně neříká ceny – ty se liší podle konfigurací a zároveň množstevních slev nebo vyjednávacích schopností zákazníků. Pro Panasonic Connect tvoří Toughbooky největší část byznysu v Evropě. Prodeje rostou s investicemi zdejších armád do obrany. Společnost prodává i další technologie, třeba stroje pro osazování plošných spojů (SMT). I tyto sektory v Evropě rostou, poháněné je to mimo jiné investicemi do AI a s tím spojenou výrobou hardwaru a elektroniky všeho druhu. Notebook a tablet Panasonic Toughbook 34 and Toughbook G3

Investoři z pražského fondu Look AI Ventures přispívají do stále oblíbenějšího oboru fyzické AI. Posílají peníze do startupu vyvíjejícího roboty, kteří se učí práci přímo u výrobní linky. Umějí napodobit úkony vyžadující jemnou motorickou kontrolu a dokážou bezpečně fungovat vedle lidí. Jde o švýcarskou firmu Embodied AI, jejíž technologie už využívají někteří z největších evropských výrobců a tito roboti se tak rozšiřují ve výrobních halách pro výrobu elektroniky, logistiku a montáž automobilů. Společnost je partnerem Google DeepMind a součástí programu Nvidia Inception. Embodied AI vyvíjí platformu pro sběr a trénování malých a na míru přizpůsobených modelů AI. Několik modelů určených pro konkrétní úkoly spolupracuje, takže robot dokáže zvládnout variace v rámci daného úkolu. Umí například manipulovat s kabely nebo montovat elektroniku. Pokud je třeba a robot se setká s neznámou situací, může na dálku zasáhnout lidský operátor a opravit jeho chování. Tím se řeší výrobní problémy a zároveň se generují data pro přeučení modelů, takže se stroj má posouvat směrem k plné autonomii. Výrobu přitom není potřeba přerušit. Má jít o protiklad k většině průmyslových robotů, které jsou dnes naprogramované na pevně dané a opakující se úkoly. Embodied AI uvádí, že svou automatizaci vnímá jako způsob, jak udržet konkurenceschopnost evropského výrobního průmyslu v době, kdy se velkosériová výroba přesouvá do jiných regionů. Kolo financování vedla irská společnost Faber VC a účastnil se ho mimo jiné americký fond Plug and Play San Francisco nebo italský Techschop Capital. Česká odpověď na čínské DJI. Manželé vyvinuli drony, které fungují i bez signálu

Novým ředitelem studií Českého rozhlasu v Plzni a Karlových Varech se od 15. října stane Michal Šašek. O jeho jmenování informoval generální ředitel René Zavoral na úterní veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu. Michal Šašek v letech 2022 až 2025 působil jako náměstek tehdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS). Jak Český rozhlas připomněl v tiskové zprávě, podílel se na přípravě a projednávání velké mediální novely a na přeměně Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Působil ve vedení Techmania Science Center, na Krajském úřadu Plzeňského kraje a jako poradce primátora města Plzně. Je také zakladatelem Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež Juniorffest, který vedl nejprve jako programový a následně jako výkonný ředitel. V současnosti působí rovněž jako pedagog na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Do letošního dubna byl členem ODS. „Michal Šašek, jakožto nový ředitel regionálních studií, přináší velmi dobrou znalost mediální problematiky, kterou získal jak profesní praxí, tak studiem audiovizuální kultury. Zároveň důvěrně zná Plzeňský kraj, jeho prostředí, instituce i lidi a dlouhodobě se pohybuje v oblasti kultury, vzdělávání a veřejného života. Právě spojení těchto zkušeností považuji za důležité pro další rozvoj obou regionálních studií. Věřím, že je dokáže využít ve prospěch Českého rozhlasu, a především našich posluchačů,“ sdělil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Michal Šašek za svou hlavní prioritu v rozhlase označil vytvoření co nejlepších podmínek pro práci obou týmů. Ve funkci ředitele plzeňského a karlovarského studia naváže na Davida Jakše, který od července působí jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii. Dočasným vedením obou studií byl po jeho odchodu pověřen intendant regionálního vysílání Pavel Kozler.

V druhé polovině října vyjde v češtině kniha Myslící stroj o Jensenovi Huangovi, zakladateli a výkonném řediteli společnosti Nvidia. Jde o překlad původního titulu The Thinking Machine, který v roce 2025 získal cenu za nejlepší byznysovou knihu Financial Times. Autorem je novinář Stephen Witt. Vydavatelem české verze je nakladatelství Shelfie. Myslící stroj je jednou ze dvou knih popisujících historii Huanga a Nvidie. V roce 2024 vyšel titul The Nvidia Way: Jensen Huang and the Making of a Tech Giant od Tae Kim. The Nvidia Way se kromě vzniku Nvidie soustředí také na firemní kulturu a byznysové pozadí. Myslící stroj bere více v potaz i kontext s umělou inteligencí, technologické pozadí či akvizici 3Dfx. Myslící stroj například popisuje fakt, že Wall Street původně vnímal investice do technologie CUDA jako negativní věc, ovšem později se ukázalo že právě díky ní dnes Nvidia dominuje v AI. Součástí je i příběh, kdy zaměstnanec Nvidie hledal sídlo id Software (Doom či Quake) podle toho, že si vyhlídl nejhůře oblečeného zaměstnance v areálu kanceláří a toho následoval. Důležitá je pasáž o NV1, prvním čipu Nvidie, který málem skončil fiaskem. Pro další rozvoj firmy byla důležitá podpora firmy Sega, která v Huanga (jinak v dětství šikanovaného jakožto tchajwanského imigranta na venkově USA) věřila. “Jensen Huang vsadil budoucnost Nvidie na umělou inteligenci dávno předtím, než o ní začal mluvit zbytek světa, a v červnu 2024 byla jeho firma nejhodnotnější na světě. Stephen Witt měl přístup k němu, k jeho spoluzakladatelům, zaměstnancům i investorům,” shrnuje česká anotace knihy. Zuckerberg chtěl, aby mu prezident Číny pojmenoval dítě. V češtině vyšla kniha, kterou chtěl Facebook zakázat

Stát skrze Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) poskytne dotace na kybernetické zabezpečení zdejších firem a organizací včetně neziskovek. Získat bude možné 1,5 až 2,5 milionu korun, celkově je připraveno 30 milionů korun. “Cílem výzvy je podpořit vznik, rozvoj a praktické ověření škálovatelných řešení, která reagují na konkrétní potřeby českého kyberbezpečnostního ekosystému. Podpořené projekty musí propojit návrh nebo vývoj řešení s jeho pilotním nasazením či praktickým ověřením, vyhodnocením dosažených výsledků a přípravou na širší využití v praxi,” informoval NÚKIB. Jde o dotační výzvu s názvem Cyber Security Boost: Podpora vývoje, pilotního ověření a širšího využití řešení pro kybernetickou odolnost. Je určena projektům, které “mají potenciál pomoci většímu počtu organizací a přispět ke zvýšení jejich kybernetické odolnosti. Nejde pouze o vývoj nových nástrojů a služeb, ale také o jejich ověření v reálném prostředí a přípravu na širší nasazení.” “Podpořeny budou zejména projekty s měřitelným přínosem pro širší cílovou skupinu. Každý projekt musí obsahovat alespoň jedno pilotní nasazení nebo praktické ověření a musí prokázat funkčnost, přínos i přenositelnost vytvořeného řešení. Výstupy projektů proto nesmějí být určeny pouze pro jediného příjemce nebo jednu pilotní organizaci,” doplnil kyberúřad. Výzva má tři hlavní části: Škálovatelná řešení pro odolnost malých a středních podniků, zejména služby a nástroje pro sebehodnocení, prioritizaci bezpečnostních opatření nebo přípravu přenositelných implementačních balíčků. Implementační nástroje a služby pro compliance připravenost, správu a řízení rizik, například řešení zaměřených na požadavky regulací NIS2, CRA a DORA, bezpečnost dodavatelských řetězců, bezpečný vývoj, SBOM nebo správu zranitelností. Služby a technická řešení pro připravenost na incidenty, reakci a obnovu, včetně opakovatelných služeb, cvičebních scénářů nebo nástrojů pro koordinaci incidentů, testování obnovy, evidenci, eskalaci a reporting. Příjem žádostí byl spuštěn 24. září, je možné je posílat do 30. listopadu. Podrobnosti k výzvě jsou k dispozici zde. Kyberúřad opět dostane více peněz. Rád by ještě více, čelí tlaku na platy a zajištění činnosti

Do společnosti Blue Origin Jeffa Bezose poprvé vstupují externí investoři a jsou mezi nimi také Češi. K neveřejnému úpisu akcií firmy se dostal investor Ondřej Tomek, někdejší zakladatel portálu Centrum.cz, který patří mezi nejbohatší Čechy a dlouhodobě do technologických firem investuje. „Poprvé v naší vlastní investorské historii se nám podařilo být přímou součástí takto vysoce přeupsaného neveřejného úpisu, kde se upsal jeden dolar z patnácti nabízených,“ uvedl na síti X. Popisuje, že vzhledem k vysokému zájmu vybíral investory organizátor přímo s Bezosem a rozhodovala mimo jiné „kredibilita a výše nabízené investice“. Tomek investuje na burze, do startupů a podíly má mimo jiné v technologických firmách Safetica, Dataddo nebo Shoptet. Kromě toho rozjel kryptoměnový fond IVBF a vlastnil i část Kiwi.com. Investuje skrze fondy Impulse Ventures, Coober Fund nebo Impulse Capital. „A teď držíme robustní (i na světové rozměry) podíly v Nebius, Blue Origin, SpaceX, ASTS a dalších firmách z těchto oblastí průmyslu a přidáváme další,“ napsal Tomek. Podle listu Wall Street Journal získal Blue Origin v prvním kole od externích investorů 10 miliard dolarů při ocenění kolem 140 miliard dolarů. Blue Origin přitom dosud fungovala především díky Bezosovu osobnímu kapitálu. WSJ uvádí, že do firmy od jejího založení v roce 2000 vložil celkem zhruba 30 miliard dolarů, z toho dvě miliardy přidal nyní. Zbytek poslali další investoři. Firma má kolem 15 tisíc zaměstnanců a v roce 2025 utržila přibližně 800 milionů dolarů. Interní předpovědi počítají pro letošek s tržbami 1,4 miliardy dolarů a pro rok 2030 s více než 30 miliardami. Firma se snaží dohnat SpaceX zejména prostřednictvím rakety New Glenn, která má létat opakovaně a vynášet mimo jiné satelity. Zároveň plánuje vlastní satelitní komunikační byznys či flotilu AI satelitů. Tomek investoval i do dalších zajímavých technologických firem. Postupně se přeorientoval ze softwarových startupů a služeb (SaaS) na vesmír, data a umělou inteligenci. “A teď držíme robustní (i na světové poměry) podíly v Nebiusu, Blue Origin, Space, AST SpaceMobile a dalších firmách z těchto oblastí průmyslu. A přidáváme další,” doplnil Tomek. Vesmírné projekty jako AST nebo Blue Origin tak mají slušnou kapitálovou českou stopu. Zajímavý je i Nebius. Společnost rozjel ruský kamarád Iva Lukačoviče, zakladatel Yandexu Arkady Volozh. Jde o takzvaný neocloud, který na velký dluh (aktuálně kolem 190 miliard korun) staví AI datacentra s čipy Nvidia, což dodává kolosům typu Microsoft a Meta. Nebius sídlí v Nizozemsku, vývojové kanceláře má v Praze. Produkt zahodit, firmu zeštíhlit a přeskládat. Nové technologie nutí firmy začít znovu

Televize Nova uzavřela sublicenční dohodu se skupinou Prima a poskytne jí část vysílacích práv na NHL. V sezoně 2026/2027 nabídnou Nova a Prima v základní části až 24 utkání týdně. Každý z vysílatelů bude mít k dispozici čtrnáct zápasů, z toho deset exkluzivně a čtyři dostupné oběma televizním skupinám. Nova nabídne své přenosy na stanicích Nova Sport 1 a Nova Sport 2 a prostřednictvím Oneplay. Vybraná utkání budou dostupná také ve volném vysílání na Nova Action v Česku a Dajto na Slovensku. Nova Action během sezóny odvysílá 20 zápasů. Mezi nimi budou všechny duely NHL Monday Night Hockey a vybraná víkendová utkání v časech příznivých pro domácí fanoušky. Atraktivní podívanou slibuje Nova Action například v sobotu 10. října od 19:05, kdy Boston Bruins v čele Davidem Pastrňákem vyzvou tým Philadelphia Flyers. Chybět nebude ani speciální předzápasové studio.  „Nově budeme moci při výběru utkání lépe zohlednit, co domácí publikum zajímá, a častěji tak zařazovat duely s českou stopou. K tomu přidáme doprovodný obsah v podobě pravidelných přehledů toho nejdůležitějšího. Pro řadu diváků je navíc velkou výhodou, že si noční přenosy mohou na Oneplay pustit později, v čase, který jim vyhovuje,“ podotkla Anna Lenerová, ředitelka akvizice sportu a placených kanálů TV Nova. Zápasy budou ve zpětném zhlédnutí dostupné po dobu sedmi dnů.  Prima nabídne fanouškům NHL čtrnáct utkání týdně prostřednictvím streamovací platformy Prima+, jeden vybraný duel pak poběží souběžně na Prima+ a volně dostupné stanici Prima Sport. Přenosy doplní český komentář a u vybraných utkání také předzápasová a přestávková studia s hokejovými experty.  První duel nové sezóny nabídnou Nova Sport 1 a Oneplay už dnes, kdy proti sobě nastoupí Carolina Hurricanes a Florida Panthers. Hokejový večer odstartuje už ve 22:00 předzápasovým studiem na Nova Sport 1 a samotné utkání začne ve 23:05. Zápas bude vysílat také sportovní platforma Primy, která má předzápasové studio v plánu na 22:30. „Česko a Slovensko dlouhodobě patří mezi trhy s nejvášnivějšími a nejaktivnějšími fanoušky NHL. Těší nás, že můžeme navázat na úspěšnou spolupráci s Novou a rozšířit vysílání také o Primu. Naším společným cílem je fanouškům ještě více přiblížit jejich oblíbené týmy i české a slovenské hráče, kteří se v NHL prosazují. Díky širší dostupnosti v televizním vysílání i na streamovacích platformách můžeme oslovit nové publikum a dále posílit pozici NHL v obou zemích,“ komentoval dohodu obou stanic David Proper, mediální ředitel NHL. V prvních třech kolech play-off Stanley Cupu si Nova a Prima rozdělí přenosy z jednotlivých sérií. Kompletní finále Stanley Cupu budou moci fanoušci sledovat u obou vysílatelů. Vedle přímých přenosů zahrnuje dohoda také práva na sestřihy jednotlivých utkání a další oficiální pořady NHL. 

Jeden z nejproblematičtějších projektů českého eGovernmentu – vybudování systémů eSbírka a eLegislativa – se možná bude od základu předělávat. V rozhovoru pro server iRozhlas.cz to připustil vládním zmocněnec pro digitalizaci Lukáš Klučka. Elektronická sbírka zákonů (eSbírka) už běží, ale eLegislativa, která má sloužit k digitální tvorbě a připomínkování zákonů, měla plně začít fungovat od 15. ledna 2027. Jak jsme na Lupě informovali už dříve, ministerstvo vnitra však letos navrhlo další odklad plné funkčnosti eLegislativy.  Úřad původně žádal o odklad na rok 2029, poslanci nakonec na nedávné schůzi schválili posun až na 15. leden 2030. Příslušný zákon teď musí schválit ještě Senát a podepsat prezident. Podle Klučky si vnitro zároveň zadalo analýzu, která má určit, jak bude projekt dále pokračovat. „V tuto chvíli hledáme řešení, které bude ekonomicky nejvýhodnější,“ řekl iRozhlasu zmocněnec. Vnitro podle něj jednak čeká návrh ceny na dokončení eLegislativy od firmy Asseco, která je dodavatelem systému. „Současně si ale vedle zpracováváme i nějaké možnosti, jakými by v tom kontextu let 2026/27 bylo možné celou tu architekturu navrhnout tak, aby to celé fungovalo a odpovídalo uživatelským požadavkům. To, co nám vyjde, že bude finančně – i co se týče nějakého dlouhodobého provozu – nejefektivnější, tou cestou půjdeme,“ řekl Klučka. Systém je podle něj od začátku špatně nastavený. „Ti, kdo tu architekturu na začátku navrhovali, tak zkrátka neměli dostatečný kontakt s budoucími uživateli a navrhli systém tak, že uživatelům zkrátka nevyhovuje,“ řekl. „Jsme v tuto chvíli ve stavu, kdy se můžeme snažit zachránit to, co máme, anebo se opravdu podívat, zdali technologickým posunem, který za celou dobu, kdy ten projekt je ve vývoji, nastal, už nejsou technologie a postupy, které by nám to umožnily celé udělat štíhleji a levněji,“ dodal. Klučka zatím nechtěl spekulovat, zda je lepší systém předělat, nebo pokračovat ve vývoji stávajícího softwaru. „Jsou ve hře obě varianty. A dokud nebudu mít technické řešení, za které budu opravdu ochotný dát ruku do ohně, tak nebudu říkat, kterou cestou se vydáme,“ řekl iRozhlasu.  O problémech systému eSeL (e-Sbírka a e-Legislativa) na Lupě píšeme přes 13 let. Prvotní záměr se datuje do roku 2000 a po dlouhých debatách vznik obou systémů za půl miliardy Kč odsouhlasila v roce 2015 vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Podle jejího plánu měly obě části začít v ostrém provozu fungovat od začátku roku 2019. Následovala série odkladů a zdražování, která vyústila až v současný stav.

V termínu od 12. do 16. října by měl proběhnout odstřel nejvyšší stavby v České republice, stožárů vysílače Liblice B u Českého Brodu. Na svém facebookovém profilu o tom informoval deník Metro, který se odvolává na informace pro majitele okolních pozemků. Rozřezávání a odklízení ocelové konstrukce podle deníku potrvá až do konce listopadu. Vlastníkem stožárů jsou České Radiokomunikace. Požádali jsme je o vyjádření. V červenci veřejně nabídly k prodeji. Upozorňovaly však na značné náklady a rizika pro nového majitele. Jako nejnaléhavější byla určena výměna lan, jimiž jsou stožáry ukotveny k zemi. Jejich životnost stanovily odborné podklady do 31. prosince 2026 a do té doby by bylo nutné provést takzvané překotvení, tedy jejich komplexní výměnu. Odhadované náklady na tuto operaci činí zhruba 120 milionů korun. Obnova protikorozní ochrany ocelové konstrukce by vyšla přibližně na 25 milionů korun a oprava či modernizace výtahů Alimak na dalších zhruba 25 milionů korun. Stožáry byly dokončeny v roce 1976 pro středovlnné vysílání druhého programu tehdejšího Československého rozhlasu. Český rozhlas ukončil AM vysílání na konci roku 2021, z Liblic pak do konce března 2025 vysílalo na střední vlně soukromé Country Radio. Poté stožáry osiřely.

Digitální a informační agentura (DIA) chystá aplikaci eDoklady na velké ostré nasazení v rámci nadcházejících voleb do komunálu a senátu, které proběhnou 9. a 10. října, případně i 16. a 17. října. Chystanému zápřahu státního IT systému předcházel veřejný test a DIA doufá, že vše proběhne v pořádku. Občané, kteří se budou chtít u voleb prokázat elektronickými doklady (eDoklady jsou dobrovolné), si každopádně musí stáhnout novou verzi aplikace eDoklady. Starší verze nebudou fungovat. “Aby eDoklady u voleb fungovaly správně, je potřeba mít v telefonu nejnovější verzi aplikace. Bez aktualizace se aplikace nespustí a volič ji nebude moci použít k prokázání totožnosti. Srpnový test přitom ukázal, že nejnovější verzi mělo v té době ve svém mobilu jen zhruba 50 % účastníků,” upozornila DIA. “Po aktualizaci DIA doporučuje v klidu domova také aktualizovat samotný doklad, ideálně nejpozději 48 hodin před volbami, a rozhodně ji nenechávat až na poslední chvíli ve volební místnosti. Voliči se tak vyhnou zbytečnému zdržení. Při případných potížích či prodlení u přihlášení se nedoporučuje aplikaci odinstalovávat a znovu instalovat, uživatel by se tím zařadil na konec virtuální fronty, ale vyčkat na načtení dat,” uvedla dále agentura. Image DIA po zátěžovém testu 13. srpna zavedla pět opatření: byla zvýšena kapacita systému zvládající větší počet uživatelů najednou, zrychlilo se načítání aplikace, byla prověřena komunikace s navazujícími systémy a zrychlena byla odezva, došlo k ověření chování systému při skokovém a postupně rostoucím počtu uživatelů. A postupy, které se při zátěžovém testu osvědčily, byly zavedeni jako standard pro provoz během voleb. “V samotné aplikaci se změny týkají hlavně načítání dat. Pokud by byl přetížený systém, ze kterého se stahují statické soubory, aplikace se automaticky přepne na záložní zdroj. Aktualizovaná verze také podporuje novou verzi systému iOS 27,” shrnula DIA. Jak se u voleb pomocí eDokladů prokázat: Předem aktualizujte aplikaci eDoklady z App Store nebo Google Play. V posledních 48 hodinách před návštěvou volební místnosti aplikaci otevřete s připojením k internetu a zkontrolujte, že je váš digitální doklad aktuální, zobrazí se vám hláška “Digitální výpis je platný". Pro ověření nesmí být data v dokladu starší než 48 hodin. Ověřte, že aplikaci odemknete nastaveným PINem nebo biometrií (otiskem prstu nebo obličejem). Ve volební místnosti otevřete aplikaci ještě předtím, než budete vyzváni k prokázání totožnosti, aby stihla načíst potřebná data. Další doporučení pro voliče s eDoklady jsou zde. Veřejným testem eDokladů se DIA snaží obejít omezení zákona, stát by ale brzy mohl mít lepší možnosti testování

Britská BBC může při hledání úspor zrušit některé televizní kanály a rozhlasové stanice. Generální ředitel Matt Brittin to připustil v ukázce rozhovoru, který BBC odvysílá v neděli. O žádné konkrétní stanici zatím nemluvil. „Žádnému pořadu ani kanálu nemůžeme zaručit, že tu bude navždy,“ uvedl Brittin. U každé služby chce porovnat náklady na klasické vysílání s tím, kolik lidí pořady sleduje přes internet. Některá může v tradičním vysílání oslovovat 100 tisíc lidí, zatímco přes iPlayer si ji pustí 500 tisíc lidí. Kvůli napjatým financím musí BBC některá rozhodnutí udělat dřív, než původně chtěla. Deník Guardian spekuluje, že by z běžného televizního vysílání mohla znovu zmizet stanice BBC Three. Ta fungovala mezi lety 2016 a 2022 pouze na internetu. Rozhodnutí o jejím uzavření BBC neoznámila. Část úspor už má konkrétní podobu. Ve Walesu BBC zruší 45 pracovních míst a ukončení výroby 20 hodin televizních pořadů. Končí také několik rozhlasových pořadů. Ve sportovní redakci BBC má být zrušeno dalších 36 pracovních míst, píše také Guardian. Ze zpravodajského kanálu BBC News zmizí některé sportovní relace. Britský odborový svaz novinářů prohlásil, že další omezování služeb může snížit podporu veřejnosti pro jejich financování. BBC chce celkem ušetřit 500 milionů liber, v přepočtu asi 14 miliard korun, a zrušit 1800 až 2000 pracovních míst, jak jsme psali v dubnu. Brittin, který nastoupil do čela BBC v květnu, zároveň jedná o podobě budoucího financování. Výroční zpráva BBC za poslední účetní rok vykázala deficit 121 milionů liber a pokles počtu evidovaných televizních poplatníků o 539 tisíc. Výsledky jsme podrobně rozebrali v červencovém článku.

Skupina Rohlík za svůj finanční rok končící dubnem 2025 zvýšila tržby zhruba o třetinu na 1,48 miliardy eur, tedy necelých 36 miliard Kč. Skupina zároveň poprvé dosáhla celoročního provozního zisku EBITDA a její provozní cash flow se dostalo do plusu. Celkově ale zůstal ve ztrátě, ta se však meziročně snížila, a to z 94,3 na 66,1 milionu eur (1,6 miliardy Kč). Jde o lepší hospodářské výsledky, než se dosud předpokládalo, upozornil web E15. Podle uzávěrky Rohlik Group největším trhem zůstává Česko s podílem 57 % a tržbami přes 20 miliard Kč. Ty v zemi meziročně rostly o čtvrtinu. V Německu, které je pro skupinu podílově druhým trhem, tržby dosáhly 310,7 milionu eur a rostly téměř o 43 %. Podíl zahraničních trhů na tržbách skupiny se dál zvětšoval. Stoupal i celkový počet objednávek, a to na 22,7 milionu. Průměrná hodnota objednávky činila 68 eur včetně DPH. Skupina ve zprávě uvádí, že vedle samotného e-shopu se ve výsledcích stále více odráží technologie. Automatizace se během roku rozšířila například do Berlína, kde v srpnu začala fungovat robotická ramena pro vychystávání. Vídeň se v říjnu stala prvním místem na světě s automatizovanou expedicí postavenou na systému AutoStore. V maďarském Biatorbágyi pak vzniklo první automatizované e-grocery fulfillment centrum v zemi, uvádí Rohlík.  Celkem na vývoj automatizace a AI skupina zaúčtovala 16,5 milionu eur. Systémy například předpovídají poptávku, kontrolují kvalitu zboží pomocí počítačového vidění, řídí robotické vychystávání nebo v reálném čase upravují trasy řidičů. Skupina provozuje technologickou platformu Veloq, kterou také v průběhu loňska vyčlenila do samostatné firmy s nabídkou služeb dalším obchodníkům s potravinami. Rohlik Group zároveň po konci finančního roku posílila financování. Akcionáři vložili dalších 50 milionů eur a Evropská investiční banka přislíbila Veloqu dalších 30 milionů eur.

Celkem 50 % Čechů, kteří nakupují on-line, využilo už nějakým způsobem pro výběr zboží nebo e-shopu umělou inteligenci. Nejčastěji ve formě rádce. Ukazují to data letošního výzkumu E-commerce Study Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „Potvrzuje se, že AI se rychle stává běžnou součástí nákupního procesu, ale zatím vidíme, že jde o využívání spíše základních funkcí jako srovnání produktů, shrnutí recenzí nebo hledání alternativ,“ říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Vysvětluje, že AI agenty lidé ve velkém nevyužívají, spíš porovnávají více produktů nebo vybírají konkrétní parametry zboží. Data ukázala také stoupající vliv influencerů, podle jejich rad nakoupilo 52 % jejich sledujících, což představuje meziroční růst o 14 procentních bodů. A pokud jim k tomu nabídli slevový kód, pětinu lidí přesvědčili k tomu, aby si pořídili něco, co původně vůbec neplánovali. Trend nejvíc fungoval u věkové skupiny 25–34 let, kde tím podnítili k neplánovanému nákupu 4 z 10 respondentů. Změnou podle APEKu prošla kritéria, podle nichž si lidé vybírají e-shop. Podle průzkumu hledají spíš informace, jistotu, že je zboží reálně na skladě, a možnost vyzvednout ho v boxu. „Teprve až po splnění těchto podmínek řeší konkrétní cenu,” říká Vetyška. Letošní E-commerce Study je 15. ročník výzkumu. Ten byl realizován prostřednictvím internetového sběru na vzorku 1504 respondentů. Minus 60 procent balíčků ze Sheinu, z Temu jen polovina. Čeští zákazníci začali nakupovat doma, nikdo ale neví, na jak dlouho

T-Mobile spustí v pondělí 28. září speciální playlist českých televizních seriálů a filmů. Zákazníci najdou tento VOD kanál ve službě Magenta TV na programové pozici 23. Dostupný bude všem klientům, kteří mají alespoň tarif S Plus, a to až do 31. října. Nabídne různé české celovečerní snímky a dojde také na seriály z archivu České televize, například Arabelu nebo Chalupáře. Ve službě Videotéka se ve stejný den objeví nový film režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Komedie měla premiéru v kinech na konci května, T-Mobile má jako partner filmu přednost při jeho uvedení na placených platformách. Film sleduje pětici přátel, kteří se rozhodnou vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na katamaránu na moře. V hlavních rolích se představí Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Petr Kostka, Dana Syslová a Jan Vlasák.

Populární český “webový Photoshop” vystupující pod názvem Photopea má už několik hodin problémy a může se stát, že uživatelům nebude fungovat. Její autor Ivan Kuckir řeší útoky DDoS. Například dnes kolem deváté ráno Photopea nejede. Autorovi se ohledně situace ozval útočník s přezdívkou Lumen Cyber, který vystupuje na Telegramu s tím, že je “etický hacker” a “lovec bugů”. Lumen Cyber autorovi Photopea vzkázal, že pokud chce, aby služba byla opět funkční, je nutný kontakt právě na Telegramu. Útočník požaduje platbu 10 tisíc dolarů v Bitcoinech, tedy asi 210 tisíc korun. Photopea funguje jako webová aplikace běžící v prohlížeči. V rámci Chrome si jí lze zprovoznit i jako takzvanou Web App a provozovat ji na desktopu. Základní verze Photopea je zdarma, verze bez reklam je za předplatné. Photopea má vysoké miliony uživatelů. Ivan Kuckir problémy všeho druhu řeší dlouhodobě. V minulosti jsme na Lupě například psali o tom, jak se stal terčem pirátů na App Storu s tím, že Apple v situaci nebyl vůbec nápomocný. Populární česká aplikace je pod palbou pirátů na App Storu. Nic neuděláme, běžte za právníky, vzkazuje Apple

Z informačních a komunikačních technologií (ICT) se stává velmi silná součást tuzemské ekonomiky. Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) publikovala studii, která přináší několik čísel a závěrů. Sektor ICT v roce 2024 vytvořil přidanou hodnotu skoro 360 miliard korun a mezi lety 2017 až 2024 ji zvýšil o více než 80 %. Na výzkum a vývoj v oblasti ICT připadalo v roce 2024 více než 25 procent všech českých výdajů na výzkum a vývoj, skoro 37 miliard korun. Firmy z oboru na R&D daly 26,3 miliardy korun a z 96 % si ho zaplatily samy. “V roce 2024 působilo v českém ICT sektoru 64,2 tisíce podnikatelských subjektů, které zaměstnávaly přibližně 201 tisíc lidí. Jejich tržby dosáhly 1,18 bilionu korun a přidaná hodnota 359,7 miliardy korun. Od roku 2017 vzrostl počet podnikatelských subjektů v sektoru o 52 %, zaměstnanost o 22 %, tržby téměř o polovinu a přidaná hodnota o 82 %. Ještě rychleji rostl výzkum. Výdaje firem ICT sektoru na výzkum a vývoj se mezi lety 2019 a 2024 zvýšily o 80 %, z 14,6 na 26,3 miliardy korun, zatímco celkové české výdaje na výzkum a vývoj přibližně o 32 %,” shrnula analýza AAVIT. “Význam ICT se přitom neomezuje na samotný sektor. Digitální technologie jsou stále více základem fungování průmyslu, služeb, energetiky, zdravotnictví, dopravy nebo veřejné správy. Česká ekonomika proto do ICT investuje stále více. V roce 2024 dosáhly podle odhadu investice do ICT vybavení a softwaru 372,4 miliardy korun, což představovalo 17,5 % všech investic. Za sedm let jejich objem vzrostl téměř o 129 %. Výrazně přitom rostou především investice do softwaru, které se mezi lety 2017 a 2024 téměř ztrojnásobily.” Kompletní analýza je k dispozici zde. Je pravděpodobné, že se čísla za roky 2025 a dále budou opět zvyšovat a role ICT poroste. Ajťáci v Česku průměrně berou sto tisíc. Nejvíce vývojáři, nejméně admini a správci sítí

Budování sítí rychlého internetu by v Česku mělo do budoucna zrychlit a být levnější. Poslanecká sněmovna tento týden schválila zákon o snížení nákladů na stavbu komunikačních sítí. Operátoři či poskytovatelé internetu se o jeho prosazení dlouho snažili. Schváleny byly rovněž novely několika navazujících zákonů. Zákon se snaží propojit poskytovatele internetu s dalšími fyzickými infrastrukturami a aktéry, což zlepší koordinaci, sníží papírování a podobně. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jakožto telekomunikační regulátor zároveň dostane další agendu, bude totiž sloužit jako kontaktní a informační místo pro potřeby nového zákona. Rovněž bude kontrolovat povinnosti. Hlavní body a přínosy zákona jsou následující: Právo na přístup k existující fyzické infrastruktuře: Operátoři elektronických komunikací mají právo využívat neaktivní infrastrukturu jiných síťových odvětví. To zahrnuje například stožáry, trubky, kanály, kolektory nebo sloupy vlastněné elektrárenskými, plynárenskými, vodárenskými či dopravními podniky (včetně železnic a silničních správců). Přístup k informacím o infrastruktuře: Vlastníci síťové infrastruktury mají povinnost poskytovat informace o svém majetku (kdy, kde a jaké trubky či vedení leží), aby operátoři věděli, kde mohou své sítě napojit nebo do čeho je vložit. Koordinace stavebních prací: Pokud subjekt (například město nebo vodárny) plánuje výkopové práce financované z veřejných prostředků, musí umožnit ostatním stavebníkům a operátorům, aby se k této stavbě připojili a položili své optické kabely do jednoho společného výkopu („kopat jen jednou“). Vnitřní vybavení budov (fyzická infrastruktura uvnitř domů): Nově stavěné budovy nebo budovy prošlé rozsáhlou rekonstrukcí musí být již od fáze projektu vybaveny fyzickou infrastrukturou (trubkami, šachtami, rozvody) připravenou pro vysokorychlostní připojení až k jednotlivým bytům či kancelářím. Právo na přístup k vnitřním rozvodům: Operátoři mají právo ukončit svou síť v přístupovém bodě domu a využít stávající vnitřní rozvody v budově za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Zjednodušení a zrychlení schvalovacích procesů: Zákon zavedl jasné lhůty pro vyřizování žádostí o přístup i koordinaci a určil ČTÚ jako orgán pro řešení případných sporů mezi operátory a vlastníky infrastruktury. Životnost DSL v ČR končí, klesat bude i Wi-Fi a poroste optika. Nová konkurence nevznikne, hlásí ČTÚ

Správce národní domény CZ.NIC zaznamenal rekord v dražbě aukcí. Ve středu 23. září se během jednoho dne vydražilo 73 domén, což je nejvíce od spuštění v květnu 2024 nejvíce. “Rekordní den se přitom podle aktuálních dat nejeví jako náhodný výkyv. V posledních dvou měsících významně vzrostl podíl domén, které si v aukci najdou nového držitele. Od spuštění aukcí do letošního července se měsíční podíl pohyboval v průměru kolem 3,3 %. V srpnu vystoupal na 5,06 % a v září zatím dosahuje 5,45 %, což je nejvíc od spuštění aukcí. Zatím není jisté, zda jde o dlouhodobý trend nebo o nějaký sezónní výkyv,” informoval Zdeněk Brůna z CZ.NIC. Doménový správce rozjel aukce mimo jiné kvůli omezení obchodování spekulantům. Původní majitelé, kteří například zapomněli svoji doménu prodloužit, mají možnost ji skrze aukci získat zpět. Zájem o aukce podle Brůny nejspíš ovlivňuje více věcí včetně letošní novinky v podobě sledování domén v Doménovém prohlížeči. “Od spuštění 31. března si uživatelé zařadili do sledování 1 213 domén. Většina z nich je zatím stále zaregistrovaná, ale 89 už se dostalo do aukce a jejich sledujícím jsme poslali upozornění. Ze 64 sledovaných domén, které byly vydraženy, jich 35 získal právě ten, kdo si je předem pohlídal, 23 z nich za vyvolávací cenu 100 korun. Když sledující v aukci přihazoval, vyhrál ve třech případech ze čtyř,” doplnil Brůna. Česká služba MojeID má nové šifrování, má odolat útokům přes kvantové počítače

E-shop Mironet nasadil nový druh umělé inteligence s názvem Jev od vývojářského studia TypeSafe AI. Jde o umělou inteligenci zveřejněnou 15. září, která neumí napsat ani větu, zato odpoví na otázku ano/ne nebo třeba vybere z daných možností, popisuje Patrick Zandl. Vzhledem k tomu, že šetří výkon a čas tím, že nesestavuje slova a věty, je podle dosavadních výsledků výrazně rychlejší a levnější a zároveň nehalucinuje. Mironet se podělil o své zkušenosti: náklady mají být až 343krát nižší, přesnost o 30 až 40 % vyšší a rozhodování 19krát rychlejší. Mironet používá tuto AI pro automatickou kategorizaci produktů, kde nahradil dosavadní řešení postavené na AI agentech využívajících Claude od Anthropicu. To e-shop provozoval od letošního jara. Podle měření obchodu se doba zpracování jedné sady produktů zkrátila z 32,4 na 1,7 sekundy a v testovaném procesu se neobjevily halucinace. Čísla jsou výsledkem srovnání konkrétního nasazení Mironetu, samotný TypeSafe uvádí u Jev rychlost odpovědí v řádu desítek až stovek milisekund. „U velkých generativních modelů a autonomních agentů jsme v praxi zjistili, že u tisíců rutinních úkonů platíme za výpočetní výkon a schopnosti, které vlastně vůbec nepotřebujeme,“ vysvětluje zakladatel Mironetu Robert Novotný. Jev místo tvorby textu v lidském jazyce, kterou by software následně zpracovával, poskytuje výstupy ve formě datových hodnot, jimž rozumí přímo počítačové systémy. Výstupem jsou například předem definované volby, skóre nebo pravděpodobnosti. TypeSafe tento přístup označuje jako „System One“ podle psychologického modelu Daniela Kahnemana popisujícího rychlé, intuitivní a přesné rozhodování. Za vývojem TypeSafe AI stojí mimo jiné Diogo Almeida, spoluautor výzkumu InstructGPT, který stál u zrodu ChatGPT. Produkt zahodit, firmu zeštíhlit a přeskládat. Nové technologie nutí firmy začít znovu

Česká televize nabídne od 25. září do 13. října devět přímých přenosů českých fotbalových reprezentací. Čtyři zápasy mužů v Lize národů, včetně utkání s úřadujícími mistry světa ze Španělska, odvysílá ČT sport. Do programu zařadí také reprezentaci do 21 let a fotbalistky. Muži zahájí Ligu národů v sobotu 26. září proti Chorvatsku. V úterý 29. září přivítají Anglii. Oba zápasy se odehrají v pražském Edenu. Následovat bude utkání 3. října ve španělském Oviedu a odveta s Anglií 6. října ve Wembley. Všechny čtyři duely začnou ve 20.45. První ze zápasů českých týmů odvysílá ČT už v pátek 25. září. Reprezentaci do 21 let proti Ázerbájdžánu nabídne ČT2. Další dvě kvalifikační utkání mladých fotbalistů poběží na ČT sport: 30. září proti Bulharsku v Hradci Králové a 6. října proti Portugalsku v Leirii. ČT sport odvysílá také oba zápasy fotbalistek se Skotskem v prvním kole baráže o mistrovství světa 2027. Češky budou hrát 9. října v Pardubicích a 13. října ve Skotsku. Vítězky dvojzápasu postoupí do druhého kola baráže. Ve dnech obou utkání mužů s Anglií rozšíří ČT sport celodenní Studio sport také na úterý. Tyto zápasy bude komentovat Jaromír Bosák, duely s Chorvatskem a Španělskem Jiří Štěpán. Televize chystá i večerní sestřihy dalších utkání Ligy národů. Na webu ČT sport nabídne zprávy, rozhovory a zápasové statistiky.

Novináři CNN, MS NOW a serveru Politico se mohou vrátit do Bílého domu. Federální soudce Timothy Kelly nařídil zodpovědným úředníkům, aby jim okamžitě obnovili stálé akreditace. Příslušné soudní rozhodnutí (PDF) je zatím na 14 dní. Soud během této doby posoudí, zda ochranu médií prodlouží. Spor tím nekončí. Soudce uvedl, že Bílý dům odebral akreditace bez předchozího upozornění a nedal redakcím možnost se bránit. Neměl ani jasná pravidla, podle kterých by mohl k takovému kroku sáhnout. Média proto mají podle soudce velkou šanci uspět s tvrzením, že administrativa porušila jejich ústavní právo na řádný postup. Trumpovi lidé zákaz hájili ochranou národní bezpečnosti. Soudce tento argument nepovažoval za doložený. Nic podle něj neukazuje, že bezpečnostní obavy byly původním důvodem zákazu, a vláda nepředložila konkrétní důkazy o možném riziku. Soud zatím definitivně neposoudil druhou část žaloby. CNN, MS NOW a Politico tvrdí, že je Trump potrestal za jejich zpravodajství, a porušil tak svobodu tisku. O této otázce bude spor pokračovat. Zákaz vstupu vedl stanice ABC, CBS, CNN, Fox News a NBC k pozastavení společného natáčení Trumpových akcí. Soudní rozhodnutí odstranilo překážku, kvůli níž protest zahájily. Televize zatím neoznámily, kdy společný štáb znovu vyšlou.

AI agent americké firmy OpenAI obešel zabezpečení a dostal se k neveřejným datům na jednom z webů provozovaných australským státním úřadem Services Australia. Na tiskové konferenci to oznámil australský premiér Anthony Albanese.  K incidentu podle něj došlo během června, australské úřady se o něm ale dozvěděly od OpenAI až v polovině září. „Upozornění bylo zasláno pouze e-mailem na adresu veřejné e-mailové schránky,“ upřesnil Albanese s tím, že takový způsob informování o průniku považuje za nepřijatelný. Až o pět dní později úřad o problému informoval australskou kyberbezpečnostní službu Australian Cyber Security Centre (ACSC). K premiérovi se informace měla dostat až na konci minulého týdne. Vývojáři díky AI píšou dvakrát víc kódu. Proč z toho firma nemá dvojnásobný zisk? Napadený web podle Albanese obsahoval statistické informace ze systému veřejného zdravotního pojištění Medicare. Premiér ujistil, že na portálu nejsou uložena osobní data obyvatel a že se tedy AI agent podle dosavadních poznatků k žádným takovým údajům nedostal. Vláda podle něj nemá informace ani o případném průniku AI do dalších IT systémů. „Tým výzkumníků OpenAI 18. června využil interní AI model k vyhledání informací o nákladech na veřejné zdravotní pojištění,“ popsal Albanese, jak k průniku došlo. Při pokusu o nalezení informací se agent podle něj opakovaně setkal s odmítnutím ze strany portálu. „Agent našel způsob, jak tyto překážky obejít. Dá se říct, že nepovažoval ne za odpověď,“ dodal premiér. AI model přitom podle něj získal přístup k neveřejným částem webu a čerpal z nich informace. Podle australských úřadů na interní server také ukládal své soubory. Kyberbezpečností úřad teď incident vyšetřuje. Teprve po uzavření šetření vláda rozhodne o tom, zda byly porušeny australské zákony a zda bude podnikat nějaké právní kroky. Albanese, který je momentálně na zasedání OSN v New Yorku, tam o problému mluvil se šéfem OpenAI Samem Altmanem. Firma letos v létě přiznala několik incidentů, při kterých její AI modely unikly z testovacího prostředí a pronikly na servery třetích stran. Nejznámější byl hack služby Hugging Face. Následně se ukázalo, že obdobné incidenty má na svědomí i konkurenční Anthropic a další firmy. Musíme omezit nové algoritmy, výrobu čipů a regulovat výpočetní výkon. V ČR vznikly neziskovky bojující s riziky AI

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydal tři výživné dokumenty. Jde o zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací pro rok 2025, zprávu o vývoji cen mezi roky 2021 až 2025 a hlavní trendy a predikce možného vývoje trhu. Tyto zprávy obsahují řadu zajímavých dat, zde je menší shrnutí. Český telco trh podle regulátora nebude do konce roku 2028 vykazovat revoluční vývoj: “Neočekávají se zásadní změny tržní struktury ani vznik nového významného konkurenta, a trh tak bude i nadále charakterizován existencí tří mobilních síťových operátorů a pokračující konsolidací zejména v segmentu pevných sítí. Potenciální vstup subjektů typu Revolut nebo Lidl na český mobilní trh nelze vyloučit, avšak omezené množství dostupných informací stěžují možnost spolehlivě odhadnout jejich budoucí možný vliv na hospodářskou soutěž.” Dále se bude rozšiřovat optické připojení k internetu: “Technologie xDSL vstupuje do závěrečné fáze svého životního cyklu, přičemž do roku 2028 se očekává pokles počtu xDSL přípojek o 18 %. Současně dojde k dalšímu rozvoji optických sítí FTTH/B, kde je predikován růst o více než 37 %. Optické sítě se tak stanou dominantní technologií pevného přístupu k internetu v České republice.” Celkový počet pevných internetových přípojek by v roce 2028 měl dosáhnout na 4,5 milionu. Vedle optiky poroste význam fixního internetu přes LTE a 5G, licencovaných bezdrátových řešení a menší roli získá i satelitní připojení. Naopak ve Wi-Fi, která dlouhodobě v Česku hraje prim, byl v roce 2025 zaznamenán první výraznější pokles. Zatím tento způsob připojení stále vede, má podíl 26 %. V Česku klesá cena za gigabajt v rámci mobilních sítí: “Objem přenesených mobilních dat v roce 2025 dále rostl a průměrná měsíční spotřeba na jednu SIM kartu s přístupem k internetu přesáhla 15 GB. Průměrná cena v přepočtu za 1 GB mobilních dat pokračovala v dlouhodobém poklesu a ve srovnání s rokem 2021 se snížila o více než 60 %.” U pevného připojení jsou ceny stabilní: “V roce 2025 nedošlo u většiny tarifů přístupu k internetu v pevném místě k významnějším změnám cen. Současně pokračovalo rozšiřování optických sítí FTTH/B a zvyšovala se dostupnost služeb s vysokými přenosovými rychlostmi, včetně připojení o rychlosti 1 Gb/s. Připojení s rychlostí 1 Gb/s je dostupné již za ceny pod 750 korun měsíčně, přičemž cenová úroveň pevného internetu v České republice se i nadále pohybuje pod průměrem zemí Evropské unie.” Připojení k internetu v Česku vládnou tři velcí hráči. Trh je ale konkurenční a zákazníci jsou spokojeni

Je zde další z falešných poplachů varujících před napadením infrastruktury české firmy či organizace. Hackeři letos nabízeli k prodeji údajná data zákazníků Alzy, ta to ale dementovala. Teď se terčem údajného kybernetického útoku měla stát tuzemská internetová jednička Seznam.cz. Ani v tomto případě to není pravda. Služba Dark Web Intelligence, která informuje o útocích či únicích dat, uvedla, že byl Seznam zasažen ransomwarem MedusaLocker. Ten se vyskytuje od roku 2019 a cílí na počítače s Windows. Je možné si ho pořídit jako službu (RaaS) s tím, že jeho autoři dostávají podíl 40 až 45 procent z výkupného. K šifrování dat obětí využívá kombinaci AES-256 (CBC) a RSA-2048. Seznam odmítl, že by se ho útok týkal. Podle vyjádření společnosti je to problém jiné české firmy zaměřené na prodej přístrojů zaměřených na práci s vodou. Jediným pojítkem se Seznamem má být to, že se v uniklých datech vyskytuje doména zdarma dostupné freemailové služby Email.cz, kterou Seznam provozuje. Hackeři nabízí k prodeji údajná data zákazníků Alzy. Nic se nestalo, odmítá e-shop

Česká společnost BottleCap AI, za níž stojí Tomáš Mikolov, Jaroslav Beck a Stanislav Fořt, vydala svůj druhý jazykový model pro umělou inteligenci (LLM). Řadí se do vznikající série modelů pojmenovaných ThinkingCap. I tentokrát jde o výrazně vylepšenou verzi volně dostupného modelu Qwen od čínské společnosti Alibaba. První ThinkingCap vyšel v létě a upravil model Qwen ve verzi 3.6–27B. Aktuálně vydaný druhý ThinkingCap vylepšuje model Qwen ve verzi 3.8–27B. Označení nese ThinkingCap-Qwen3.8–27B a je k dispozici zdarma na Hugging Face. BottleCap se zaměřuje na snížení nároků AI modelů, takže ThinkingCap má méně požadavků na prostředky se zachováním kvality odpovědí. Novinka podle měření firmy oproti standardnímu Qwenu spotřebovává o 37 procent méně “přemýšlecích” tokenů při přesnosti 0,86pp (jde o průměr, podle různých benchmarků jde se číslo hýbe od 11 do 66 procent). Model také lépe udrží kontext. K dispozici je pro formáty GGUF, FP8 a NVFP4. Licence je Apache 2.0, startup k tomu nabízí i placené služby. Detaily o novém modelu jsou zde. Dominance Nvidie není zdravá. Podívejte se na netradiční a v mnohém lepší čipy pro AI

Odbory francouzské veřejnoprávní televize vyzvaly zaměstnance, aby ve středu od 14.00 do 23.59 hodin přerušili práci. Protestují proti dalšímu snižování rozpočtu. Stávka může narušit vysílání zpravodajské stanice FranceInfo nebo hlavního večerního zpravodajství na stanici France 2, její skutečný rozsah však předem není znám. Ke stávce televizních zaměstnanců společně vyzývají francouzský svaz novinářů a tři odborové centrály. Zaměstnance vybízejí také k účasti na protestním shromáždění, které začne v 17 hodin před ministerstvem kultury na pařížském náměstí Place du Palais-Royal. Prezidentka France Télévisions Delphine Ernotteová v rozhovoru pro deník Le Monde uvedla, že skupina bude muset v roce 2027 najít další úspory za zhruba 90 milionů eur (zhruba 2,2 miliardy korun). Už tak snížený státní příspěvek se totiž má podle ní meziročně snížit ještě o 47 milionů eur. Kromě toho se očekává, že klesnou příjmy z reklamy a televize už si nemůže tak jako letos pomoci mimořádnými výnosy z prodeje nemovitostí. Na letošní rok klesl státní příspěvek pro France Télévisions o 80 milionů eur. Celkově ale musela kvůli dalším okolnostem a rostoucím nákladům seškrtat dokonce 150 milionů eur. Vedlo to k propouštění, zvýšenému reprízovaní a snížení investic do výroby nových pořadů. Odbory požadují předvídatelné víceleté financování a odmítají další rušení pracovních míst. Varují před omezením výroby pořadů, regionálního a zámořského vysílání i zpravodajství. Jde zatím o stanovisko odborů, konkrétní rozsah případného propouštění vedení televize v souvislosti s rozpočtem na rok 2027 neoznámilo. France Télévisions provozuje několik celoplošných programů, zpravodajský kanál a vysílání pro francouzská zámořská území. Letos hospodaří s rozpočtem přibližně 2,37 miliardy eur.

Nápady z českých univerzit mají dostat nový kapitál na cestu z laboratoře do byznysu. Rozvoj takzvaných spin-offů, tedy firem, které vznikly na univerzitě, chce podpořit i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vznikl proto fond IP Lab Ventures I, který s penězi Evropského investičního fondu (EIF) a z Národního plánu obnovy dosáhne podle předpokladů spolu se soukromým kapitálem velikosti až 40 milionů eur (skoro miliarda Kč). Investovat má do umělé inteligence, robotiky, polovodičů, biotechnologií nebo nových materiálů. Fond má podle prezentace zástupců IP Lab Ventures a EIF investovat na úvod až milion eur do jednotlivých firem a podpořit vznik až 40 nových společností. Vedle kapitálu má být součástí jeho práce také pomoc s rozvojem projektů. Do fondu má z Národního plánu obnovy, který spravuje MPO, zamířit 27 milionů eur. To jsou evropské peníze, které doplní soukromý kapitál. Celková velikost fondu pak má podle předpokladů dosáhnout až 40 milionů eur (necelé miliardy Kč). „Potřebujeme, aby české spin-offy obstály na evropském trhu,“ komentuje nyní ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Naše ambice je pomoci vytvořit nejméně desítku firem, které v dalších pěti letech dosáhnou obratu přes 100 milionů korun ročně,“ uvádí Filip Fingl, spoluzakladatel IP Lab Ventuers. Popisuje skutečnost, že české univerzity produkují stovky patentů ročně, ale jen zlomek nápadů se promění ve firmu. „Klíčové je systematizovat technologický transfer,“ dodává Jiří Navrátil z IP Lab Ventures, který se předtím podílel na rozvoji spin-offů na britské univerzitě. „Nechceme překrývat akcelerační programy, ale zaplnit mezeru mezi patentem a prvním pilotním prodejem,“ dodává. Odstartoval fond pro technologie, který chce překonat univerzitní „údolí smrti“ a má podporu velmi zajímavých investorů V ekosystému ale při distribuci evropských peněz dlouhodobě visí otázka toho, jestli je možné najít dostatečné množství startupů nebo spin-offů, pro jejichž rozvoj by peníze byly smysluplné. „Deset investovatelných projektů ročně tu zatím nevzniká,“ podivuje se například Jakub Nešetřil, prorektor pro podnikavost a transfer technologií na ČVUT. „Bez lepší struktury financování transferu na univerzitách ani vznikat nebude,“ myslí si. Právě on má konkrétně na této univerzitě za úkol vymyslet, jak vzniku spin-offů dlouhodobě pomoci. Vyjádřením naráží na skutečnost, že je pro ně těžké překlenout období, kdy už sice vyvinuly zajímavé řešení, ale ještě nefungují jako firma. V této fázi na jejich rozvoj už univerzity obecně nemají peníze, ale investoři se ještě nehrnou. IPL Lab Venturs jako samostatný projekt působí už víc než tři roky, stojí za ním Filip Fingl, Jiří Navrátil a Andrew Hladký, dohromady se můžou pochlubit jak doktoráty a zkušenostmi z univerzit v Česku i zahraničí, tak zkušenostmi ze společností jako Dáme Jídlo, Rockaway Capital nebo v zahraničí SpaceX či Goldman Sachs. Pomáhají převádět projekty z univerzit do byznysového světa jako venture Builder, tedy profesionálně, za finanční vklad si berou podíl a na rozvoji se pak ve firmě aktivně podílejí. „Stáváme se co-foundery,“ uvedl už dříve pro Lupu Fingl, když jsme podrobně rozebírali aktivity projektu. V tu chvíli se už mohl pochlubit sedmi spin-offy a dalšími deseti projekty v přípravě. IP Lab je například součástí spin-offu MendelFOLD vzešlého z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity, úspěchem je i Atomiver z institutu Catrin při olomoucké Univerzitě Palackého. Fond navazuje na spolupráci ministerstva a EIF, která začala v roce 2017. IP Lab Ventures je jedním ze dvou fondů vybraných v rámci nástroje Fondu fondů z Národního plánu obnovy. Celkem na podporu venture kapitálu prostřednictvím tohoto nástroje směřuje zhruba 1,3 miliardy korun. Prvním fondem se stal Tensor Ventures Co-investment Fund, který se zaměřuje na nejranější fázi digitálních startupů a podle EIF už ke konci června 2026 investoval do 15 firem. Mezi dříve podpořené správce patří například Credo nebo Kaya. ČVUT chce být českým Stanfordem. Místo vyrábění zaměstnanců hodlá vychovávat zakladatele firem. I kdyby kvůli podnikání ze školy odešli

Startup PangeAI, který tvoří vlastní model planety Země v podobě, které rozumějí AI agenti, zaujal v rámci Nápadu roku – nejstarší startupové soutěže v Česku. Jako vítěz získal 300 tisíc Kč od JSK Investments manželů Kijonkových. PangeAI se tak stal podle dvou desítek podnikatelů a investorů startupem s největším potenciálem ze 189 začínajících firem. Startup propojuje satelitní snímky a dronová, senzorická, klimatická i interní firemní data. Tím umožňuje AI agentům chápat geoprostorové souvislosti a odpovídat na otázky o riziku, infrastruktuře, pozemcích nebo majetku. Miltner je držitel doktorátu ze Stanfordu a s projektem cílí především na pojišťovny, developery nebo energetické společnosti. PangeAI také nedávno neplánovaně získal investici od společnosti Deel, globálního hráče na poli HR. A hned v úvodu fungování firmy, na konci loňska, zakladatelé spolu s oznámením startupu uveřejnili zároveň investici ve výši 1 milionu dolarů, kterou získali od zajímavých světových investorů, ale také z Česka. Cestě Miltnera a von der Leyen k nápadu a rozvoji projektu jsme se na Lupě věnovali podrobněji. Kromě PangeAI nyní mezi dalšími startupy zaujal také Vojtěch Oravec, jeden z nejmladších českých startupistů s investicí, a jeho produkt Ranketta, který online prodejcům pomáhá s novou disciplínou AI commerce. Mezi dalšími oceněnými byl Matěj Schmalz s Elredo Voice, ten vydavatelům umožňuje rychle produkovat a distribuovat audioknihy, a Adam Pruška s Lab On Card, který přenáší diagnostiku infekčních onemocnění do terénu na kapesní kartu. „Máme hotových 90 procent. Dodělejte nám zbytek“, žádají klienti vývojáře. Jak to vypadá, když vibecoding mění byznysmodel?

V Praze se otevřelo Korejsko-české centrum pokročilé robotiky (KCARC). Má pomoci propojovat korejské a české technologie, talenty i výzkum. A také pomáhat komercializaci – podle zakladatelů vytvoří příležitosti pro testování a ověřování výsledků výzkumu a robotických technologií v reálném průmyslovém prostředí. Centrum funguje na ČVUT při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Obě země mají na výzkumu a vývoji spolupracovat a vyměňovat si technologie. Využít mají i testbed na CIIRC, experimentální pracoviště, kde se propojuje aplikovaný výzkum s průmyslovou praxí. Centrum bude podporovat demonstrace robotických technologií v českých výrobních podnicích. Pro korejské robotické společnosti může být centrum vstupním bodem do Evropy, na druhé straně má umožnit zdejším společnostem přístup ke korejským technologiím a případně i novým možnostem spolupráce. „Vytvoříme systém podpory, který propojí identifikaci potřeb průmyslu s vyhledáváním vhodných technologických řešení, jejich ověřováním přímo na místě a následným rozšířením na evropský trh,“ uvádí Yeong-Hoon Cho, prezident Korejského institutu pro rozvoj robotického průmyslu (KIRIA). Podle ředitele CIIRC Ondřeje Velka se můžou přednosti obou stran doplňovat. „Cílem není pouze společně vyvíjet nové technologie, ale také je testovat, získávat zkušenosti s jejich využitím v reálném průmyslovém prostředí a vytvářet příležitosti pro jejich širší uplatnění,“ uvádí. Od roku 2024 obě země a jejich výzkumné instituce vytvořily rámec pro společnou spolupráci ve výzkumu a vývoji a řeší i společnou infrastrukturu. Vývojáři díky AI píšou dvakrát víc kódu. Proč z toho firma nemá dvojnásobný zisk?

Ministerstvo spravedlnosti odstavilo testovací verzi nového obchodního rejstříku poté, co se ukázalo, že přes ni mohla unikat rodná čísla lidí zapsaných u českých firem a organizací. Potenciálně mohlo jít o údaje až dvou milionů lidí – tolik unikátních osob je v otevřených datech rejstříku zapsáno u jednotlivých společností a spolků jako jednatelé, členové představenstev nebo předsedové, uvádí server iRozhlas.cz. Ten také na problém upozornil. Čtenář mu nahlásil dvě programátorské chyby v chystaném portálu. První z nich měla způsobovat, že server při vyhledávání osob posílal spolu s veřejnými údaji i rodné číslo a takzvaný kód AIFO. Ten jednoznačně identifikuje člověka vůči státním agendám. Údaje nebyly na stránce vidět, ale byly obsažené v technické odpovědi serveru. Se základní znalostí fungování webu tak bylo možné se k nim dostat, případně upravením dotazu získávat cíleně. Druhá chyba pak umožňovala stahovat neveřejné dokumenty z rejstříku listin prostou změnou čísla v URL adrese. Ministerstvo po upozornění podle svého vyjádření během několika minut omezilo přístup k dotčené části systému a testovací verzi následně odstavilo. Uvádí, že o incidentu pak informovalo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost i Úřad pro ochranu osobních údajů. „Podle dosavadních informací poskytnutých dodavatelem se rodná čísla ani kód AIFO v testovací verzi veřejné části veřejných rejstříků běžným uživatelům nezobrazovaly. Nebyly uvedeny na žádné stránce, ve výpisu ani ve výsledcích vyhledávání a uživatel na ně při běžném prohlížení portálu nenarazil,“ uvádí mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Přiznává ale, že údaje byly obsaženy v technické odpovědi serveru. „K jejich zjištění bylo nutné tuto odpověď cíleně otevřít a prohledat, případně příslušné rozhraní volat mimo standardní uživatelské prostředí portálu. Nešlo tedy o údaje, ke kterým by se uživatel mohl dostat při běžném používání či prohlížení portálu. Jejich získání vyžadovalo aktivní a cílený postup nad rámec standardního uživatelského prostředí,“ popisuje. Dále dodává, že nelze potvrdit počet osob, jejichž údaje mohly být dotčeny, ani skutečný rozsah případného získání dat. „Dosavadní zjištění nepotvrzují, že by došlo k masivnímu úniku dat. Prověřování však nadále pokračuje,“ doplňuje. Ministerstvo zároveň zvažuje vyvození odpovědnosti vůči dodavateli testovací verze systému, kterým je podle Českého rozhlasu společnost Asseco. Stávající obchodní rejstřík funguje dál bez omezení. Továrna na křivdy. Nový report o dezinformačním prostředí v Česku ukazuje, jakou váhu má frustrace lidí

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) spouští nový mechanismus pro vstup technologických inovací do českého zdravotnictví. Technologie typu umělá inteligence, vzdálený monitoring pacientů a nové digitální postupy tím mají získat rychlejší cestu do praxe, dočasně se zařadit mezi hrazené služby a případně být zařazeny do systému natrvalo. Mechanismus má podle pojišťovny řešit především situaci, kdy technologie už existuje a může mít prokazatelný přínos, ale pro její vstup do běžně hrazené péče není vhodná standardní cesta. Na to technologie narážejí, těžko se dostávají k lékařům a bez přiznání úhrad se obvykle nedostávají k pacientům. Současně tak v některých případech technologiemi neprojde zkouškou na reálných datech. Pojišťovna už otevřela Portál inovací, přes který mohou zájemci, jako jsou technologické firmy, startupy, univerzity nebo výzkumná centra své technologie přihlašovat. VZP chce posuzovat jejich bezpečnost, ochranu dat, kybernetická rizika, klinický i ekonomický přínos a dopad na organizaci péče. Projekt může získat dočasnou úhradu až na 24 měsíců, VZP ho během této doby může nasadit například jen u vybraných odborností nebo v určitém regionu. V případě, že se přínos potvrdí, technologie může přejít do standardního systému úhrad. Pojišťovna se při přípravě inspirovala německým systémem DiGA. Podle ředitele VZP Ivana Duškova ale většina projektů německým sítem neprojde. „Obdobnou situaci očekávám i u nás, minimálně v prvních fázích bude poměr zamítnutých vyšší než těch, které pustíme do systému,“ předpokládá. „Pokud se po prvním roce fungování projektu dostaneme na desítky nových nástrojů, budu spokojen,“ doplňuje. První tematická výzva se zaměří na onkologii, následovat mají například kardiologie, diabetologie a neurodegenerativní onemocnění. Vedle toho zůstane otevřená průběžná výzva pro další inovace. Standardní posouzení má trvat maximálně 120 dní, u vybraných připravených a prioritních projektů může Fast Track dobu zkrátit na 90 dní. Na podporu inovací chce VZP v roce 2027 vyčlenit až 300 milionů korun. Jde ale jen o plánovanou částku, ještě totiž není schválena v rámci zdravotně pojistného plánu. Ministerstvo zdravotnictví spustilo novou generaci digitální zdravotní karty. Tu starou moc lidí nevyužívalo

Dvanáct amerických států umožní spojení mediálních firem Paramount Skydance a Warner Bros. Discovery, které výměnou za urovnání antimonopolního sporu přijaly závazné podmínky na následujících pět let. Týkají se výroby filmů, placených stanic, streamovací služby Pluto TV a redakční nezávislosti CNN a CBS News. Návrh dohody (PDF) musí ještě schválit federální soud v Kalifornii, kterému ji obě strany předložily v pondělí. Mělo by pak jít o konečné rozhodnutí, které odblokuje dosavadní zákaz dokončit spojení firem. Dokud soud návrhu nevyhoví, zákaz zůstává v platnosti. Spojená firma má během prvních dvou let uvést do amerických kin nejméně 30 filmů ročně. V dalších třech letech se minimum zvýší na 32 filmů. Dohoda kromě toho stanovuje kritéria pro uvádění celovečerních filmů od nezávislých producentů. Kina také dostanou exkluzivitu na promítání nových filmů nejméně po dobu 45 dnů od premiéry a na placených streamovacích službách se tyto filmy nesmí objevit dříve než po 90 dnech od americké premiéry. Paramount se zavázal zvýšit výdaje na filmovou výrobu ve Spojených státech nejméně o dalších 300 milionů dolarů. Za pět let tedy investuje nejméně 1,5 miliardy dolarů. Dalších 47,5 milionu dolarů, zhruba jednu miliardu korun, má společnost vložit do fondu na školení a profesní rozvoj lidí, jejichž pracovní místa budou spojením ovlivněna. Pokud společnost nesplní roční počet filmů, musí za každý chybějící titul odvést 30 milionů dolarů, asi 636 milionů korun. Jestliže počet filmů nedožene ani během dalších šesti měsíců, bude muset do jednoho roku prodat svůj podíl ve studiu Miramax. O podmínkách distribuce původních televizních kanálů Paramountu a původních televizních kanálů Warner Bros. Discovery se po dobu pěti let musí vyjednávat zvlášť. Uzavření smlouvy s provozovateli placených televizních služeb na distribuci jedné sady stanic nesmí být podmíněno šířením druhého balíku. Zároveň musí zůstat zachována bezplatná streamovací služba Pluto TV, respektive její srovnatelná náhrada nejméně na dosavadní úrovni a v dosavadní kvalitě. Do 180 dnů od dokončení transakce má vzniknout pětičlenná rada pro redakční nezávislost CNN a CBS News. Tvořit ji mají aktivní nebo bývalí novináři s nejméně desetiletou praxí. Členy vybere správní rada spojené společnosti, nebude do toho mluvit žádný vládní orgán. Tato rada má schválit redakční zásady založené na dosavadních pravidlech obou redakcí, řešit spory mezi novináři a vedením a dohlížet na nezávislost na vlastníkovi. Její působnost se vztahuje především na obsah určený pro USA. Dvanáct amerických států se proti spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery postavilo letos v červenci. Reálně hrozilo pozastavení celého obchodu až do léta 2027. Důvodem byly obavy z narušení hospodářské soutěže ve filmovém průmyslu nebo při uzavírání licenčních dohod na distribuci televizních stanic v placených službách. Americké ministerstvo spravedlnosti naproti tomu transakci na federální úrovni schválilo se závěrem, že pravděpodobně nepoškodí konkurenci v žádném ze segmentů, ve kterých spojované firmy podnikají. Spojení schválila také Evropská komise, stanovila ale podmínky v oblasti kinodistribuce.

Pět amerických televizních zpravodajských sítí přestalo posílat společný kamerový štáb na akce prezidenta Donalda Trumpa a dodávat jeho záběry dalším médiím. Protestují proti zákazu vstupu novinářů CNN, MS NOW a serveru Politico do Bílého domu. Bílý dům ve stejný den spustil vlastní nepřetržitý internetový stream Trump TV. ABC News, CBS News, CNN, Fox News a NBC News se za běžných okolností střídají v pořizování záběrů amerického prezidenta. Jedna síť vždy vyšle kameramana, zvukaře a techniky a získaný materiál poskytne ostatním stanicím a dalším médiím. Tento systém se označuje jako televizní pool. V pondělí měla službu CNN a měla doprovázet Trumpa do New Yorku na Valné shromáždění Organizace spojených národů. Bílý dům jí ale znemožnil plánovaný úkol splnit. Zbývající čtyři televizní společnosti odmítly CNN nahradit, takže nezbyl nikdo, kdo by na akci pořizoval sdílené záběry. Všech pět stanic vydalo společné prohlášení, že přesné a nezávislé informace o činnosti vlády jsou v zájmu americké veřejnosti. „Žádná administrativa by neměla omezovat zpravodajskou organizaci proto, že má výhrady k jejímu zpravodajství,“ uvedly televizní společnosti. Do odvolání pozastavily natáčení záběrů pro televizní pool. Praktické dopady se poprvé ukázaly při otevření nového heliportu na jižním trávníku Bílého domu. V oficiálním přenosu Bílého domu nebyla Trumpova slova kvůli hluku vrtulníku téměř slyšet, protože na místě chyběla zvuková technika televizního štábu. Neznamená to úplné zastavení televizního zpravodajství o Trumpovi. Reportéři mohou dál využívat vlastní záběry, přenosy OSN nebo úřední videa. V práci pokračují také reportéři tištěných a rozhlasových médií, fotografové i tiskové agentury. Televize zároveň dál sdílejí hrubé materiály, které pokrývají činnost viceprezidenta J. D. Vance a ministra zahraničí Marca Rubia. Bílý dům ve stejný den spustil nepřetržitý stream Trump TV: The Essentials Station. V oznámení na síti X slíbil fanouškům archivní projevy, oznámení, vybrané vládní úspěchy a informace v reálném čase. Nejde o novou televizní stanici ani o samostatný zpravodajský kanál, ale o živý program na existujícím youtubovém kanálu Bílého domu. Obsah vybírá prezidentská administrativa, takže stream nenahrazuje nezávislé novináře ani jejich možnost klást otázky a zachycovat neplánované situace. Trump zákaz vstupu CNN, MS NOW a Politico oznámil na síti Truth Social v pátek. Média obvinil ze zveřejňování smyšlených a nepravdivých informací, neuvedl však žádný konkrétní článek nebo reportáž, která by rozhodnutí vyvolala. Později řekl, že šlo o souhrnnou reakci na jejich práci v uplynulých dvou letech. Bílý dům následně deaktivoval stálé akreditace novinářů dotčených redakcí a odmítl je vpustit do areálu. CNN, MS NOW a Politico proto podaly společnou žalobu (PDF) k federálnímu soudu ve Washingtonu. Tvrdí, že administrativa trestá média za obsah jejich zpravodajství, porušuje svobodu tisku chráněnou prvním dodatkem ústavy a odebrala akreditace bez řádného postupu. V návrhu na předběžné opatření (PDF) žádají okamžité obnovení přístupu po dobu projednávání případu. Soudce Timothy Kelly naplánoval slyšení na středu v 15.30 místního času, tedy ve 21.30 středoevropského letního času. Během prvního Trumpova prezidentského období nařídil Bílému domu vrátit akreditaci tehdejšímu reportérovi CNN Jimu Acostovi. Bílý dům ve vlastním stanovisku namítá, že první dodatek ústavy chrání právo médií publikovat, nezaručuje jim však stálou akreditaci, místo v tiskovém sále ani účast ve společném štábu. Žalující redakce naopak tvrdí, že vláda nemůže akreditace selektivně odebírat jako trest za kritické zpravodajství a bez předem stanoveného postupu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má opět získat o něco více peněz. Počítá s tím návrh státního rozpočtu pro rok 2027, který mimochodem zřejmě přinese jeden z nejvyšších schodků v historii země. Kyberúřad má podle údajů ministerstva financí na letošek naplánovaný rozpočet 880 milionů korun. V návrhu na příští rok se jedná o skoro 964 milionů korun. Stále se jedná o návrh, který projde dalšími koly jednání. Částka se tedy ještě může změnit. NÚKIB tedy zatím rozpočet detailně nekomentuje. Úřad nicméně Lupě vzkázal, že bude pokračovat tlak na zajištění fungování. “Obecně lze říct, že návrh pokračuje v trendu posledních let. To znamená, že nominálně rozpočet meziročně roste, ale v oblasti běžného fungování úřadu a po zohlednění inflace mimo jiné v oblasti nákladů na IT vybavení nadále přetrvává tlak na zajištění potřebných kapacit a činností,” uvedl Jakub Neščivera, mluvčí NÚKIBu. Úřadu například přibyla agenda spojená s novým zákonem o kyberbezpečnosti. “Největší část výdajů tradičně představují personální náklady. Právě personální oblast přitom zůstává jednou z dlouhodobých výzev. V prostředí trvale vysoké poptávky po odbornících na kybernetickou bezpečnost státní správa při jejich získávání a udržení čelí silné konkurenci soukromého sektoru, a otázka odpovídajícího odměňování je proto tématem, na které dlouhodobě upozorňujeme,” doplnil zástupce kyberúřadu. NÚKIB skutečně o personální problematice mluví dlouhodobě. Ředitel úřad Lukáš Kintr v minulosti Lupě řekl, že ohodnocení zaměstnanců má vliv na fluktuaci a místy i na kvalitu. Část důležité práce zastávají srdcaři. NÚKIB před pár dny vydal výroční zprávu za rok 2025. Podle ní ke konci roku 2025 zaměstnával 385 lidí. Během roku do pracovního poměru nastoupilo 55 lidí, zároveň odešlo 49 lidí. Fluktuace činila zhruba 13 procent (dalších pár lidí odešlo na mateřskou, případně se z ní vrátilo). NÚKIB v roce 2025 čerpal rozpočet ve výši 691 milionů korun. Na platy včetně příslušenství šlo 50 procent. Běžné výdaje bez platů a příslušenství činily 31 procent, zbytek šlo na kapitálové výdaje. Když to vztáhneme čistě na IT, Český statistický úřad v létě uvedl, že tito odborníci v Česku v průměru berou sto tisíc korun. Je ale výrazný rozdíl v soukromé a státní sféře, což se týká i NÚKIBu. Ajťáci v Česku průměrně berou sto tisíc. Nejvíce vývojáři, nejméně admini a správci sítí

Ministerstvo financí varovalo influencery před propagací nelegálních hazardních her. Podle úřadu se v posledních letech zásadně změnil způsob, jakým se hazard propaguje. Tradiční reklamu nahrazují právě influenceři na sociálních sítích. Ti mají mít schopnost oslovit velké množství mladých lidí, včetně nezletilých. Ministerstvo financí upozornilo, že lze propagovat pouze hazardní hry s platnou licencí. Influencerům v opačném případě hrozí pokuty až v řádech milionů korun, dále správní řízení, zablokování účtu na sociálních sítích a poškození reputace. “V České republice se mohou nabízet a propagovat pouze takové online hazardní hry, které mají platnou licenci vydanou ministerstvem financí. Jakákoli propagace nelicencovaného online casina, sázkové platformy apod. je protiprávní, a to bez ohledu na to, zda influencer dostal zaplaceno, nebo jen sdílel tip,” shrnul resort financí. “Podle zákona o regulaci reklamy, jehož gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu, je zakázaná každá reklama na online hazardní hru, ke které se lze z ČR připojit a která zároveň není v ČR povolena,” doplnil úřad. “Nejčastěji se lze s nelegální reklamou na hazardní hry setkat prostřednictvím takzvaných session videí, na kterých influencer hraje na nelegální platformě a zároveň i toto hraní komentuje a tím i propaguje. Sledujícím ukazuje vysoké výhry, bagatelizuje prohry a pod videem zanechá odkaz na registraci. Za každého nového hráče, který se přes odkaz zaregistruje a vloží peníze, pak inkasuje provizi. Typicky se tedy jedná o klasický affiliate model, který má ale jeden zásadní háček – pokud nemá propagovaná platforma licenci, pak je považována za nelegální propagaci nepovoleného hazardu.” Celé znění varování ministerstva financí je zde. Uvedeny jsou příklady toho, co je považováno za nelegální propagaci hazardu. Jde o promo kódy, QR kódy ve videu, soutěže o kredity a tak dále. Ministerstvo financí a Celní správa dohlíží na dodržování zákona o hazardních hrách. Úřad vlivem toho provozuje také seznam nelegálních domén, které musí poskytovatelé internetu blokovat. Seznam je neustále aktualizován. Nedávno na něj přibyl populární Polymarket. Česko zakázalo populární Polymarket, sázkařský web už blokují první poskytovatelé internetu

Pražští radní schválili částku 25 milionů Kč na další vývoj nové generace aplikace PID Lítačka. Dalších 6 milionů má jít z ROPID a IDSK, organizátorů veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji, kteří společně zajišťují fungování a rozvoj systému Pražské integrované dopravy. Vývoj nové PID Lítačka 2.0 zajišťuje městská společnost OICT a má být technologickým základem pro další digitální služby v dopravě v Praze a Středočeském kraji. Podle pražského náměstka pro dopravu Jaromíra Beránka současná podoba aplikace naráží na své limity a nové funkce potřebují investice do rozvoje. „Tato investice se rozhodně vyplatí a v dlouhodobém horizontu přinese městu úsporu,“ prohlašuje. „V budoucnu díky ní bude možné objednávat třeba poptávkovou dopravu, hradit poplatky za nabíjení elektromobilů, prediktivně vypočítávat zpoždění spojů MHD, vyhledávat bezbariérová spojení a kombinovat u toho různé typy veřejné dopravy včetně návazností na bezbariérové výtahy. Aplikace bude také doporučovat nejvhodnější vagon v metru pro rychlejší výstup, jednodušeji se v ní budou nakupovat a aktivovat jízdenky a mnoho dalšího,“ plánuje. Kromě toho má umožnit nákup a aktivaci více jízdenek najednou nebo nabídnout tmavý režim. Více podrobností o nových funkcích a plánech s Lítačkou jsme přinesli v rozhovoru s Benediktem Kotmelem z OICT. A například poptávkovou dopravu už testuje Středočeský kraj pod názvem PID Haló na Českobrodsku a Pečecku.   „Nejde tedy jen o novou verzi aplikace, ale o investici do jejího dlouhodobého fungování,“ myslí si člen představenstva OICT Marek Vodenka. Rozvojem přes OICT si město chce udržet kontrolu nad know-how i službou jako takovou. Městská firma má podle představ zúčastněných také pružněji reagovat na nové požadavky Prahy, kraje i organizátorů dopravy. Podle města aplikaci využívá přibližně 200 tisíc unikátních uživatelů denně a celkem má mít kolem dvou milionů uživatelů. Loni přes ni cestující vyhledali více než 109 milionů spojení. Stávající PID Lítačka bude fungovat beze změny, nová PID Lítačka 2.0 ji podle plánů nahradí formou standardní aktualizace na začátku roku 2027. Jak nevyhazovat peníze za digitalizaci? Stát musí vědět, co přesně potřebuje

Tesla může svůj pokročilý asistenční systém FSD Supervised používat v Česku. Ministerstvo dopravy uznalo prozatímní schválení, které v dubnu vydal nizozemský schvalovací úřad RDW. Nejde o plně samořiditelné auto – systém je podle klasifikace SAE na úrovni 2 a řidič za jízdu stále odpovídá. Česko se tím ale stává jednou ze sedmi evropských zemí, které systém pouští do provozu. Tesla na svém webu aktuálně uvádí mezi evropskými státy s dostupným FSD Supervised Nizozemsko, Litvu, Estonsko, Dánsko, Belgii a Slovinsko. Pokud je systém aktivovaný, FSD Supervised umí převzít řadu úkonů, a to řízení, zrychlování, brzdění nebo změny jízdního pruhu. Řidič ale musí po celou dobu sledovat, co vůz dělá, dohlížet na činnost systému a být připraven okamžitě zasáhnout. Česká legislativa umožňuje od letošního ledna i vyšší autonomii vozidel, SAE Level 3, kdy může za přesně stanovených podmínek převzít řízení samotné vozidlo a řidič nemusí nepřetržitě sledovat silnici, i v takovém případě ale platí, že musí být připraven řízení převzít. České rozhodnutí je založené na schválení nizozemského úřadu RDW z 10. dubna. Ten systém před schválením více než rok a půl zkoušel na testovacích tratích i veřejných silnicích a zároveň pracoval s daty z evropského provozu. „Naši odborníci jednali se zahraničními partnery i se zástupci automobilky Tesla. Posuzovali jsme systém především z hlediska bezpečnosti, která je pro nás v tomto ohledu klíčovou záležitostí,“ dodává český pohled ministr dopravy Ivan Bednárik s tím, že Česko chce vytvářet prostor pro rozvoj technologií autonomního řízení a postupně jej zavádět do provozu pod odpovídajícím dohledem. Ministerstvo dopravy se při posuzování systému zaměřilo hlavně na problematiku dodržování rychlostních limitů, způsob interpretace dopravního značení, fungování systému v různých provozních situacích a úroveň kontroly řidiče nad vozidlem. V Česku možná bude drony nad kritickou infrastrukturou likvidovat i ostraha, ne jen policisté a vojáci

„Někteří zákazníci mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží intenzivně pracujeme. Omlouváme se,“ píše na svém webu a na sociálních sítích operátor O2. Reaguje tak na stížnosti řady uživatelů. Od cca 9:00 se podle jejich hlášení operátor potýká s výpadky své pevné sítě. Mobilní služby by podle dostupných informací měly fungovat bez potíží. Co za problémy pevné sítě stojí není zatím jasné. Připravujeme podrobnosti.

České Radiokomunikace (ČRA) už znají dodavatele optického připojení k chystanému největšímu datovému centru v Česku. Do objektu Gateway nedaleko Prahy postaví konektivitu společně s partnery SITEL, Quantcom, TTC, Energtel a ČD-Telematika. “Optická síť propojí Prague Gateway DC s pražskou páteřní sítí CRA, včetně napojení na klíčové uzly DC Tower, CE Colo a další významné pražské lokality. Vzniká tak pevný optický základ pro kapacitní, redundantní a škálovatelné služby datacentra, které je připravováno mimo jiné pro nejnáročnější AI úlohy,” informovaly Radiokomunikace. “CRA při budování konektivity kombinují více přístupů: zkapacitnění vlastních existujících tras, odkup nebo dlouhodobý pronájem infrastruktury od partnerů s následným zafouknutím nových optických kabelů a společnou realizaci zcela nových tras. Práce probíhají paralelně – některé úseky jsou již hotové, další jsou ve fázi realizace,” doplnila firma. Gateway bude největší datacentrum v Česku. Počítá se s kapacitou 26 MW. ČRA se rovněž uchází o projekt evropské AI gigafactory, kapacita by díky tomu mohla vyrůst na 77 MW. Gateway je nyní ve výstavbě, zakázku vyhrála Skanska. Radiokomunikace sbírají první rezervace od budoucích zákazníků. Německá společnost Polarise, která poskytuje výpočetní výkon grafických karet Nvidia, si závazně objednala kapacitu 15 MW. Španělský Multiverse Computing chce odebírat až 30 MW. Kromě toho poskytne investici 1,2 miliardy korun a softwarovou platformu. ČRA zatím instalují AI servery v datacentru Lužice nedaleko Hodonína. Poptávka je velká a vše, co je k dispozici, je hned rozebráno. Datové centrum Gateway, České Radiokomunikace

Významné české herní studio Bohemia Interactive postupně roztahuje křídla a rozšiřuje aktivity. Firma nově vlastní minoritní podíl v polské společnosti Enjoy Studio. Částka, za níž Bohemka podíl koupila, není veřejná. Bohemia Interactive s Poláky spolupracuje od roku 2024. Češi tehdy přijali Enjoy Studio do svého programu Bohemia Incubator. Skrze něj Bohemka působí jako konzultant a vydavatel her pro týmy a firmy z našeho regionu. Bohemia Interactive zaujal Everwind, poslední titul Enjoy Studio, což je kooperativní survival RPG z pohledu první osoby. Hráči v něm staví vzducholoď a prozkoumávají svět létajících ostrovů. Hra grafiky i náplní výrazně připomíná Minecraft. Everwind letos i díky Bohemia Interactive vstoupil do předběžného přístupu na Steamu. Od 17. března tam prodal přes 300 tisíc kopií a na seznamu (wish listu) ho má přes milionů hráčů. Jedna kopie stojí 24,99 eur, speciální edice 49,99 eur. Hrubé tržby tak skrze běžný propočet už nyní dosáhly na stovky milionů korun. “Kapitálový vstup dává týmu zázemí dotáhnout hru k plnému vydání a rozšířit ji na další platformy včetně konzolí,” uvedla Bohemka. Česko-polská spolupráce rovněž vedla k remasteru Space Tail: Definitive Edition, jedné z předchozích her Enjoy Studia. Bohemia Interactive se dlouhodobě daří, Arma a DayZ nadále dělají vysoká čísla. Loňské finanční výsledky byly rekordní. Tržby vyskočily na 1,7 miliardy a zisk EBITDA činil 1,2 miliardy. Daří se i českému hernímu průmyslu jako celku, dva roky po sobě udělal obrat přes devět miliard korun. Na trhu ale chybí vydavatelé, kteří by díky svým kapitálovým investicím dostávali na trh hry od dalších vývojářských firem. Bohemka aktuálním krokem s Enjoy naznačuje, že může mít ambice se touto cestou vydat. Obrat českých vývojářů her se téměř zdvojnásobil, blíží se k 10 miliardám ročně

Služba digitální identity MojeID od CZ.NIC nasadila postkvantovou kryptografii (PQC), díky čemuž by měla být odolná vůči případným budoucím útokům skrze výpočetní sílů kvantových počítačů. PQC už se řeší nějakou dobu a vznikly první standardy NIST. Tento způsob šifrování doporučuje také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Doména mojeid.cz nyní podporuje PQC. Pro použití tohoto způsobu zabezpečené komunikace je potřeba odpovídající webový prohlížeč, u moderních je podpora běžná. CZ.NIC dále zavedl PQC v rámci mobilní aplikace MojeID Klíč, kde se doposud používaly běžné algoritmy. Od verze 16.0.0 už se automaticky bude používat PQC. “Pro uživatele, kteří si nově připojí tuto verzi aplikace k účtu MojeID, bude již automaticky použita bezpečnější varianta. Aby byla tato komunikace bezpečná i pro stávající uživatele, je nicméně nutné vyměnit v aplikaci stávající kryptografické klíče za nové. Toto je dobrovolný krok a jeho doporučení je signalizováno malou šipkou na ozubeném kole pro přechod do nastavení na hlavní stránce aplikace. Pokud tam tuto šipku nemáte, používáte již bezpečný algoritmus. V nastavení je pak vyznačena dedikovaná volba pro provedení aktualizace zabezpečení. K aktualizaci dojde po zadání PIN a případně po potvrzení pomocí biometrie (otisk prstu nebo obličeje),” popsal na blogu Jaromír Talíř z CZ.NIC. Aplikaci pro CZ.NIC vyvíjí česká společnost Wultra. Ta nedávno získala další investici ve výši 164 milionů korun, mimo jiné právě na nasazování PQC.

Polské online tržiště Allegro v Česku zrychlilo, počet nabídek od zdejších obchodníků na platformě vyrostl ve druhém čtvrtletí meziročně zhruba o třetinu. Značku už zná v rámci podpořené znalosti devět z deseti tuzemských e-commerce zákazníků, uvádí firma v tiskové zprávě. Česko je pro Allegro největším trhem po domovském Polsku. V Česku, na Slovensku a Maďarsku rostla hodnota zboží prodaného přes toto tržiště (GMV) meziročně o 85 %. Firma uvádí, že v těchto zemích nabízí přes 40 milionů produktů. Allegro chce rok uzavřít s GMV na mezinárodních marketplace téměř o 11,2 miliard korun vyšším než loni, ale dosažení bodu zvratu (break-even) se očekává v roce 2029. Čísla konkrétně za Česko neuvádí. Allegru se v Česku daří lovit velké technologické značky, od začátku roku zlákalo Xiaomi nebo partnera Applu iStyle. Pro firmu se stala významným krokem i integrace, která umožňuje prodejcům aktivovat prodej na polském marketplace přímo z administrace Shoptetu, ten v Česku a na Slovensku pohání 45 tisíc e-shopů. Dál ale pokračuje jeho spor s Mironetem o reklamní slogan typu „Když něco, tak Allegro“. Za jeho užití zažaloval Mironet tržiště v roce 2024, v červenci se spor vrátil od vrchního soudu zpět k městskému. Chcete prodávat zboží do EU? Připravte si čtvrt milionu ročně, než pošlete první balík. Nová pravidla zavírají zdejší e-shopy

Čtyři vysílací licence zadlužené společnosti Barrandov Televizní Studio se už nebudou řešit ve společném správním řízení. Regulátor případ na žádost insolvenčního správce rozdělil do čtyř samostatných řízení, aby bylo u každé licence možné samostatně posoudit její význam pro konkurz. Záležitost se týká programů Barrandov Kino a Barrandov Krimi. Každý z nich má jednu licenci pro pozemní a jednu pro satelitní vysílání. Hlavní stanice TV Barrandov se tento postup netýká, její licence drží společnost S-24 akvizice II. K odejmutí žádné licence zatím nedošlo, vyplývá z poslední tiskové zprávy RRTV. Vedoucí Úřadu RRTV Petr Bartoš na dotaz Lupy vysvětlil, že Rada vyhověla insolvenčnímu správci. „Insolvenční správce ve svém vyjádření, které Rada obdržela v rámci původního řízení, uvedl, že každá ze čtyř licencí jednotlivě má specifický význam pro majetkovou podstatu a pro probíhající konkurz, neboť dané licence se liší programem a způsobem šíření a jsou tedy samostatnými prvky majetkové podstaty společnosti provozovatele,“ přiblížil Bartoš. Samostatná řízení mají umožnit zohlednit okolnosti každé licence a současně zachovat procesní práva provozovatele vysílání. Rada licence prověřuje kvůli tomu, že společnost Barrandov Televizní Studio se ocitla v konkurzu. Vysílací zákon v takové situaci umožňuje licenci odejmout, regulátor to však udělat nemusí. Oba tematické kanály mohou do rozhodnutí dál vysílat. Vývoj ohledně licencí sledují také věřitelé TV Barrandov. Jak už jsme psali, společnost Broadcasting Services ze skupiny Českých Radiokomunikací požádala o vlastní licence pro všechny tři programy Barrandova. Je to svého druhu pojistka pro případ, že by původní licence zanikly. Televize přináší alespoň nějaké peníze jen tehdy, když je v provozu. Programy by tedy pokračovaly pod stejnými názvy, jen na základě nových licencí a dohody o používání značek a programového archivu.

České vysoké učení technické (ČVUT) má slíbeno milion dolarů (přes 21 milionů Kč) na to, aby přilákalo špičkové vědce ze světa. Hodlá si je zajistit prostřednictvím specifické akademické pozice Distinguished Chair – tak je obecně označována prestižní akademická pozice, kterou univerzity udělují mimořádně významným vědcům. Konkrétně v tomto případě rovnou získala jméno ČVUT-Bakala Distinguished Chair. Finančně ji totiž z větší části zaštiťuje Bakala Foundation. V Česku Distinguished Chair funguje, ale spíš opačně – na tuto pozici občas vyjíždějí významní vědci odsud do zahraničí. Pro zřízení pozice na ČVUT v této formě se škola inspirovala světovými univerzitami typu MIT nebo Harvard. Kdyby zafungovala, mohla by pomoct v plánu proměnit pražskou techniku ve vědecký hub světového formátu, jak jej akademici představují. Už teď se plánuje, že pozici obsadí „mezinárodně uznávaná vědecká osobnost“, která vzejde z otevřeného globálního výběrového řízení. Své role by se měla ujmout v březnu 2027, kdy začne budovat novou výzkumnou skupinu. Prioritními obory jsou umělá inteligence, kvantové technologie, robotika či udržitelná energetika. ČVUT i Bakala Foundation si od kroku slibují i rozvoj tuzemského akademického prostředí a zvýšení globální konkurenceschopnosti české vědy, výzkumu a inovačního ekosystému. „Tento program je určen seniorním vědeckým osobnostem v nejproduktivnější fázi jejich kariéry, které do českého prostředí přinesou nejen špičkovou odbornost, ale i mezinárodní sítě kontaktů a kulturu vědecké excelence,“ říká rektor ČVUT Michal Pěchouček. Bakala Foundation si pražskou techniku vybrala i díky dlouholeté spolupráci právě s Pěchoučkem, ten působí v odborné komisi stipendijního programu nadace, který financuje studium talentovaných českých studentů na elitních světových univerzitách. Program Bakala Distinguished Chair je koncipován jako tříletý s celkovým rozpočtem skoro 1,5 milionu dolarů. Nadace Bakala Foundation věnuje 1 milion určený na krytí mezd, stipendia pro doktorandy, rozjezdové náklady na výzkum a režie. Zbývajících přibližně 460 tisíc zajistí formou spolufinancování a institucionální podpory samotné ČVUT. ČVUT chce být českým Stanfordem. Místo vyrábění zaměstnanců hodlá vychovávat zakladatele firem. I kdyby kvůli podnikání ze školy odešli

Evropská komise (EK) představila očekávaný návrh nařízení, které má v celé Evropské unii nastavit jednotná pravidla, jak mohou děti používat sociální sítě, servery na sdílení videí a další služby. EU Kids Act má podle ní ochránit děti před negativními vlivy těchto digitálních služeb. Dětem do 13 let návrh používání sociálních sítí zcela zakazuje (tento věkový limit platí už dnes). Mají mít ale možnost prostřednictvím účtů svých rodičů používat videoslužby jako je například YouTube, pokud jim zajistí bezpečné prostředí. Od 13 do 15 let mají mít děti povolený tzv. miniúčet, který bude mít omezené funkce (například limit na počet přátel) a nastavený časový limit používání na maximálně jednu hodinu denně. Od 15 do 18 let pak budou nezletilí moci používat samostatné účty a provozovatelé sociálních sítí budou muset zaručit nerizkové prostředí. Omezení se mají týkat i už existujících účtů. Do šesti měsíců od účinnosti navržené regulace mají sociální sítě ověřit, zda na nich nemají účty děti mladší 15 let a pokud takové účty najdou, budou je muset zablokovat (i v případě, že nebudou moci věk uživatele ověřit).  Ověřování věku Sociální sítě a videoservery mají mít podle návrhu zakázáno navrhovat své služby tak, aby u dětských uživatelů podporovaly návykové chování nebo nadměrné používání. Návrh výslovně zakazuje nekonečné scrollování a automatické spouštění multimédií, zasílání nevyžádaných notifikací, povzbuzování dětí ke sdílení obsahu nebo k živému vysílání nebo pravidelné či příliš časté vyzývání k většímu zapojení. Návrh také obsahuje povinnost zavést časové limity a pravidelné přestávky používání v době školního vyučování v noci, kdy mají děti spát. Sociální sítě a videoservery také mají povinně upravit své doporučovací algoritmy tak, aby nevyvolávaly závislost. Mají také dětem povinně nabídnout možnost používat službu bez využívání jejich osobních informací. Regulace se podle návrhu má týkat nejen sociálních sítí, ale i serverů na sdílení videa, online her, obchodů s aplikacemi, operačních systémů a AI chatbotů. Návrh jim stanoví povinnost zajistit dětem vysokou úroveň ochrany soukromí a zabezpečení. Tato úroveň ochrany má být na službách nastavena ve výchozím stavu, vypnout ji budou moci až když ověří, že je uživatel dospělý. Obchodům s aplikacemi návrh ukládá povinnost začít vyhodnocovat věkovou přístupnost nabízených aplikací. Mají také zajistit, aby se děti nemohly k „nepřístupným“ aplikacím dostat. V praxi to znamená zavedení ověřování věku. Návrh počítá s tím, že údaje, na základě kterých se dá věk uživatele ověřit (tzv. age signals) budou moci (se svolením uživatele) provozovatelům služeb předávat i operační systémy. Meta se vyhnula soudu a dětem v USA omezí používání sociálních sítí. Co si z toho může odnést Evropa?

Telekomunikační společnost CETIN modernizovala svou televizní platformu Kuki. Změnila její design a uživatelské prostředí, aktualizovala také aplikace. Novináře o tom informovala ve čtvrteční tiskové zprávě. Technické řešení nabízí poskytovatelům internetového připojení jako základ pro jejich televizní služby, ať už pod značkou Kuki, nebo pod jejich vlastní. Platformu využívá na 200 partnerů v České republice a na Slovensku. Kuki jim zajišťuje 170 televizních stanic ve čtyřech tarifech, archiv pořadů, licence k obsahu, cloudový prostor pro nahrávání pořadů a rozhraní pro různé typy zařízení. „Naše televize Kuki běží jen v sítích našich partnerů z řad poskytovatelů internetu (ISP). Se službou Oneplay od O2 nemá nic společného a funguje úplně samostatně,“ připomíná CETIN. Velkoobchodní řešení neumožňuje přeskakovat reklamy na stanicích skupiny Prima, operátor ale může zákazníkům nabídnout příplatkový balíček s Primou bez reklam. Do uživatelského účtu je možné přidat čtyři zařízení, souběžné používání je povoleno na dvou z nich. Zákazníci s televizory bez připojení k internetu mohou dostat set-top boxy Arris.