iiinova — where your digital self keeps evolving

Mimochodem, tuhle kličkovanou nejde vyhrát 🤣

0160

Večer jsem dojel na RMK Penijõe. Oficiální místo v přírodě, dva stromy, hamaka a klid. Zítra pokračuju dál k pobřeží a k cíli. 🌲🚴‍♂️

1230

A ono to překvapivě funguje. Když člověk přestane řešit, kolik „musí“, najednou těch kilometrů stejně přibývá dost. Dnes 114,6 km — ale pocitově to byl spíš den o cestě než o číslech.

1210

Etapa 14 #KolemBaltu🌊🚴‍♂️ Ráno ještě lilo, takže žádný závod s časem. Z Pärnu jsem vyrazil později a s tím, že poslední tři dny už nechci honit kilometry. Bude víc moře, lesů a trochu si ten konec cesty užít.

1400

Pak Ainaži, kafe, dva obří skořicoví šneci a přes hranici do Estonska. 🇪🇪 Asfalt, cyklostezky, borové lesy u moře a krásný příjezd do Pärnu. Burger, hranolky, pivo — a letos už přes 7 100 km na kole. 🍔🍺🚴‍♂️

0220

Oficiální cyklotrasa dnes nabídla i několik „méně rozvinutých úseků“. 😄 Štěrk, bahno, koleje od techniky, úzká pěšina skoro na mačetu a dřevěné chodníky přes mokřady. Náročné, pomalé — ale nádherné.

1210

Den 13 #KolemBaltu🌊🚴‍♂️: 160 km a večer v Pärnu. Ráno ještě Lotyšsko, večer už Estonsko. Mezitím moře, lesy, malé vesnice a počasí, které se dnes naštěstí rozhodlo většinu času pršet někam jinam.

2290

Btw: proč jsem tak strašně mazal z Kolky a včera z Rigy pryč 🫣 Stejně mě to nemine, ale možná až zítra 🤞

0100

Do dnešního dne se vešla i výměna duše, kompresor na benzínce, pomalý průjezd Rigou a nakonec další dlouhé kilometry podél moře. Večer už jen kemp, sprcha a pocit, že dneska toho bylo tak akorát.

2291

Jūrmala byla skvělá. Dlouhé město v borovicích, staré křivé domy vedle nových vil a většinu času parádní cyklotrasa. A pak dva kilometry „oficiální cyklotrasy“ rovnou po písku přes nudapláž.

1230

178 km přes Lotyšsko. Prázdné pláže, borové lesy, Jūrmala plná starých dřevěných domů a Riga. Dneska byl Balt zase hodně blízko. #KolemBaltu🌊🚴‍♂️

3540

Abych doplnil zkušenost po 1500 km :-) nejčastěji pumpuju na benzince. Vytáhnu tohle (viz obr.) z kapsy a za 2 minuty jedu pryč. Pumpičku samozřejmě mám, ale tohle funguje super spolehlivě. V

021

Konec dne v lese. Kemp nevyšel, tak návrat k osvědčenému řešení: dva stromy, hamaka, tarp a ticho. Po skoro dvou stech kilometrech vlastně ideální výsledek.

0260

Kolka byla odpolední cíl. Něco sníst, doplnit vodu a pokračovat dál podél Rižského zálivu. Nakonec 196 km za 8 hodin jízdy. Nejdelší den celé cesty, protože nefoukalo :-)

1260

11. den #KolemBaltu🌊 Ráno 12 °C, pak slunce, nekonečné lesy a Balt na dohled. Přes Ventspils až na Kolku, kde se otevře úplně jiný kus pobřeží. Dnes to jelo samo.

2400

Jirka.Ch @jirka.ch · 06/09/2026

Mimochodem, jak to tady funguje: vzor ani text jistě nebude náhodný ✌️

1190

Vrchol dne: Northern Forts u Liepājy. Carské opevnění rozlámané, podemleté a postupně pohlcované Baltem. Obrovské betonové bloky leží přímo ve vlnách. Jedno z těch míst, kvůli kterým stojí za to z trasy pár kilometrů odbočit. 165 km hotovo.

0230

Jirka.Ch @jirka.ch · 06/09/2026

Liepāja mě překvapila. Moderní infrastruktura, tramvaje, skvělé cyklostezky, vedle toho staré dřevěné a oprýskané domy. A hlavně perfektní bike shop, kde jsem konečně vyřešil náhradní duše. Lotyšsko začalo dobře. 🇱🇻

2260

Jirka.Ch @jirka.ch · 06/09/2026

Dnes 165 km #KolemBaltu🌊🚴‍♂️ Ráno ještě Litva, za chvíli Lotyšsko. Sever litevského pobřeží byl nádherný: borovicové lesy, Balt, cyklostezky a letoviska bez turistického cirkusu. Místo, kam bych se klidně vrátil i bez kola. 🇱🇹🌊

1520

Včera: před Šiluté, Litva.

070

Možná proto se mi Konkolski na téhle cestě tak dobře poslouchá. Jeho měřítko bylo samozřejmě úplně jiné. Ale princip je mi sympatický: neřešit celou cestu najednou. Vyřešit jeden kousek, další problém, další den. A pokračovat. Až do cíle 🌊

090

Audiokniha má kolem 33 hodin a jsem zatím asi v půlce. Je neuvěřitelně nabitá detaily. Za známými plavbami se postupně objevuje spousta práce, improvizace, rodinných komplikací, překážek a hlavně obrovská tvrdohlavost. Nevzdat to.

170

Teď poslouchám podrobné vyprávění o jeho dětství, dospívání, vojně, životě v komunistickém Československu, práci, rodině i cestě k prvním plavbám. Třeba i o tom, že v Austrálii dělal zedníka, a nejen tam, aby si vydělal na další pokračování cesty kolem Světa.

160

Richarda Konkolského znám už od začátku devadesátých let. Táta měl v knihovně jeho knížky a já minimálně dvě přečetl. Jednou bylo Dobrodružství křtěné mořem. Znal jsem jeho námořní dobrodružství, ale nevěděl jsem nic o něm jako o člověku.

160

Vyjížděl jsem ze Štětína, jel kolem Baltu, projel Ústkou a dalšími místy, která jsou s Konkolským a jeho příběhem spojená. Takže při poslouchání občas zjistím, že místy, o kterých se v knize mluví, právě projíždím.

150