Do Sametové revoluce zbývalo jen pár měsíců, když jsem z poštovní schránky v podkrkonošském městě vytáhl obálku se svým jménem. Pražské poštovní razítko naznačovalo, že půjde o dopis, na který jsem už pomalu přestal čekat. To rozechvění cítím i dnes, po 37 letech.

Od nočních hodin hoří na okraji Pardubic hala, která patří české zbrojovce LPP Holding. Ta už před několika lety oznámila, že chce ve východočeské metropoli společně s izraelskou firmou Elbit Systems ...

Zahájení preemptivní války, likvidace čelního představitele státu a změna režimu v zemi jako cíl. Jak americké údery proti Íránu snesou posouzení pohledem mezinárodního práva? Minimálně v některých ro...

Zamlada byla moje největší starost, že když náhodou něco zajímavého vymyslím, nepodaří se mi k tomu připoutat pozornost. Dnes se víc bojím toho, že pozornost sice úspěšně připoutám, ale že ji připoutám ke skutečnosti, že jsem vlastně za celý život nevymyslel nic, co by stálo za řeč. Tak samozřejmě: někdo třeba uznává i průkopnictví slepých uliček, ale mě přestává uspokojovat... #mikroblog

Z hrdinů národa třídní nepřátelé – takový osud potkal 11 československých hokejistů, kteří v roce 1949 přivezli zlaté medaile z mistrovství světa. Národ je miloval, prezident Gottwald a další komunisté jim posílali blahopřejné telegramy. Uběhlo pouhých 386 dní a z těchto oslavovaných sportovců se stali zatčení zrádci režimu, kteří měli ve vykonstruovaném procesu přesně před 75 lety dostat dokonce trest smrti. Bachaři na ně měli navíc kvůli slavným jménům spadeno – týrali je hladem i bitím.