Proaktivní umělá inteligence (AI) je nový typ AI, který nečeká na pokyny od uživatele, ale sám se rozhoduje, co dělat. Například může zkontrolovat váš let nebo podat žádost bez toho, abyste mu to museli říct. Tato technologie se stává populární, ale přináší také určitá rizika.

Přestaňte posílat hesla v SMS a zanechávat tak navždy stopy po přihlašovacích údajích v náhodných skupinových chatech! Díky zabezpečeným odkazům Proton Pass můžete s kýmkoli sdílet přihlašovací údaje, údaje o kartě nebo poznámky; příjemce ani nemusí mít účet u Protonu

Microsoft plánuje zavést novou funkci zvanou Excel Canvas, která pomůže uživatelům přetvořit data ze svých tabulek na profesionální zprávy s vizualizacemi a metrikami. Tyto zprávy se automaticky aktualizují, když se změní základní data. Uživatelé budou potřebovat přístup k nástroji Copilot v Excelu a budou moci upravovat zprávy pomocí jednoduchých textových příkazů. V poslední době Microsoft často mění Excel. Například nedávno přidal možnost mít více hodnot v jedné buňce, což může zkomplikovat práci s některými externími nástroji.

Článek "Myths of Munich" na blogu Based in Bohemia od Roba Camerona se zabývá událostmi kolem Mnichovské dohody z 30. září 1938, která je považována za zradou a ponížení pro Československo. Britský premiér Neville Chamberlain tehdy prohlásil, že přinesl "mír naší době", ale toto tvrzení se ukázalo jako naivní, protože mír trval méně než rok.

„Abliterated AI“, která postrádá etické zábrany a je schopna poskytovat podrobné pokyny ke škodlivým činnostem, představuje významnou a rostoucí hrozbu.

„Abliterated AI“, která postrádá etické zábrany a je schopna poskytovat podrobné pokyny ke škodlivým činnostem, představuje významnou a rostoucí hrozbu.

Objevte, co přineslo slyšení Allison Inquiry o očkování proti covid-19 a jeho dopadech na zdraví Kanaďanů. Zjistěte fakta a souvislosti.

Moderní chytré televize se ukazují jako potenciální nástroje pro sledování, shromažďující citlivá data o uživatelském chování a osobních informacích, což vyvolává závažné obavy o ochranu soukromí a dodržování evropských předpisů o ochraně dat.

Objevte, jak se kyberzločinci zaměřují na umělou inteligenci prostřednictvím LLMjackingu a jak se chránit před těmito útoky.

Evropská komise nedávno představila nový legislativní návrh KIDS ACT, který má posílit ochranu dětí online a zavádí konkrétní povinnosti pro online platformy, které se týkají bezpečnosti a designu služeb, čímž se doplňuje stávající rámec regulace digitálních služeb v EU.

Výzkumníci se zabývali šesti lidmi ve věku 14 až 30 let, kteří před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními problémy. U všech se objevovaly také sebevražedné myšlenky nebo chování. Čtyři zemřeli sebevraždou, jeden využil lékařskou pomoc při umírání a šestý zemřel na závažnou poruchu spojenou s nadměrnou aktivací imunitního systému.

Otřes mozku není jen krátkodobá nepříjemnost. Po úrazu se v mozku spouští řada procesů, včetně zánětlivé reakce, změn metabolismu a dalších mechanismů, které mohou přispívat k poškození nervových buněk. A vědci nyní hledají způsob, jak tyto následky zmírnit ještě dříve, než vzniknou.

Když extremisté mluví o deportacích, čistkách a odstranění nepřátel, často se uklidňujeme, že jde jen o pózu, provokaci nebo přehnanou rétoriku. Jenže právě tato útěšná představa může být pro demokracii osudově nebezpečná. Největší varování nezní jen „fašismus je hrozba“, ale „věřme extremistům, když nám říkají, co chtějí udělat“.

Odborný název, abstrakt, citace, univerzitní afiliace a správně vypadající ISSN mohou snadno vzbudit důvěru. Co když ale časopis o lingvistice publikuje články o homeopatii, akupresuře, extrémním horku či růstu hladiny moří a web, na kterém vycházejí, není adresou univerzitní platformy, na niž odkazuje samotná univerzita? Tento případ ukazuje, proč bychom u zdravotních a klimatických tvrzení neměli posuzovat jen obsah článku, ale také autora, instituci, vydavatele a především webovou adresu.

Je to vlastně docela zajímavá otázka. Chirurgové tráví hodiny na operačních sálech, kde si pečlivě myjí ruce, používají sterilní nástroje, rukavice, čepice a roušky. Člověk by skoro řekl, že mají nějaký důvod. A ten důvod je překvapivě prostý: existují mikroorganismy a chirurg nechce své mikroorganismy dostávat do otevřené operační rány pacienta.

Odborný název, abstrakt, citace, univerzitní afiliace a správně vypadající ISSN mohou snadno vzbudit důvěru. Co když ale časopis o lingvistice publikuje články o homeopatii, akupresuře, extrémním horku či růstu hladiny moří a web, na kterém vycházejí, není adresou univerzitní platformy, na niž odkazuje samotná univerzita? Tento případ ukazuje, proč bychom u zdravotních a klimatických tvrzení neměli posuzovat jen obsah článku, ale také autora, instituci, vydavatele a především webovou adresu.

Během Velké hospodářské krize ve 30. letech se od Ku Klux Klanu odštěpila násilnická frakce. Nazývali se „Černá legie“ – skrytá armáda zastánců nadřazenosti bílé rasy v Americe.

Historie kamufláže od přírody až po umělou inteligenci Když se řekne kamufláž, většina lidí si představí vojáka v maskáčové uniformě nebo odstřelovače ukrytého v křoví. Ve skutečnosti je však kamufláž mnohem širším a fascinujícím fenoménem. Je stará stovky milionů let, používají ji rostliny, živočichové, armády, umělci i moderní technologičtí aktivisté. V posledních letech vznikl dokonce nový obor označovaný jako anti-surveillance design, tedy návrh oděvů, objektů či strategií, které mají člověka chránit před digitálním dohledem a rozpoznáváním obličejů.

Když dítě vstoupí do školy, nemocnice nebo veřejného prostoru, nepřestává být nositelem práv. Proč by tomu mělo být jinak ve chvíli, kdy otevře sociální síť, spustí hru nebo začne komunikovat s umělou inteligencí? Internet není území mimo společnost. Je jedním z prostředí, v němž děti vyrůstají, učí se, navazují vztahy a vytvářejí si představu o sobě i o světě. Jestliže je ochrana dětí univerzální zásadou, musí být univerzální také digitálně.

Když dítě vstoupí do školy, nemocnice nebo veřejného prostoru, nepřestává být nositelem práv. Proč by tomu mělo být jinak ve chvíli, kdy otevře sociální síť, spustí hru nebo začne komunikovat s umělou inteligencí? Internet není území mimo společnost. Je jedním z prostředí, v němž děti vyrůstají, učí se, navazují vztahy a vytvářejí si představu o sobě i o světě. Jestliže je ochrana dětí univerzální zásadou, musí být univerzální také digitálně.

Austrálie plánuje zavést nové zákony, které umožní uživatelům sociálních médií ve věku 16 let a starším vypnout algoritmy, které určují, co se jim zobrazuje na jejich účtech. Tento krok je součástí iniciativy „Můj feed, můj způsob“, která má také za cíl lépe chránit děti před škodlivým obsahem.

Na sociálních sítích zní výzva „Použij vlastní rozum“ skoro vždy dobře. Slibuje odvahu, nezávislost a schopnost nenechat se vodit médii, politiky ani autoritami. Jenže někdy se za touto větou neskrývá pozvánka k otevřenému přemýšlení. Je to spíše test příslušnosti ke skupině. Výsledek testu je jednoduchý: pokud souhlasíš, přemýšlíš samostatně. Pokud nesouhlasíš, ještě ses neprobudil. Tomuto mechanismu se podrobně věnuje analýza organizace Mimikama, dostupná v původním znění jako…

V posledních letech se stále častěji mluví o přímém ohrožení demokracie. Někdy se přitom používají přehnané obrazy a katastrofické scénáře, jako by se svobodná společnost měla zhroutit každým okamžikem. Ve skutečnosti bývá cesta k oslabení demokracie mnohem méně nápadná. Začíná ztrátou důvěry, neschopností vést věcnou debatu, rostoucí podezíravostí mezi jednotlivými skupinami a přesvědčením, že lidé s odlišným názorem už nejsou partnery k dialogu, ale protivníky, které je třeba umlčet nebo odstrčit.

Vlna veder, která v létě 2026 zasáhla Německo, nebyla jen mimořádnou meteorologickou událostí. Stala se také zkouškou zdravotního systému, politické odpovědnosti a schopnosti médií vysvětlit veřejnosti, proč extrémní horko zabíjí. Bilance naznačuje, že Německo touto zkouškou prošlo jen částečně.

Farmaceutické společnosti Moderna a Merck oznámily úspěch své experimentální personalizované mRNA vakcíny proti melanomu. Ve velké klinické studii fáze III pomohla kombinace vakcíny intismeran autogene (V940) a imunoterapie Keytruda (pembrolizumab) významně snížit riziko návratu rakoviny i jejího šíření do dalších orgánů u pacientů s vysoce rizikovým melanomem po chirurgickém odstranění nádoru.

Slovo „protiinfekční“ může znít, jako by označovalo jednu konkrétní skupinu léků. Ve skutečnosti jde o mnohem širší pojem. Protiinfekční léky jsou přípravky určené k léčbě infekcí způsobených různými mikroorganismy nebo parazity. Podle původce infekce se pak dělí na několik základních skupin – například antibiotika proti bakteriím, antivirotika proti virům, antimykotika proti houbám a antiparazitika proti parazitům.

Plísňová infekce způsobená houbou Sporothrix brasiliensis představuje stále větší veterinární i veřejně-zdravotní problém v Jižní Americe. Onemocnění, známé jako sporotrichóza, se od svého objevení v Brazílii v 90. letech rozšířilo do dalších zemí regionu a podle odborníků může představovat hrozbu i pro další části světa. Výjimečná je tím, že se na rozdíl od většiny podobných hub účinně přenáší z koček na člověka.

Téměř každý pátý muž hospitalizovaný s COVID-19 v jedné japonské studii uvedl přetrvávající erektilní dysfunkci až dva roky po prodělané infekci. Výsledek upozorňuje na méně známý možný dlouhodobý následek onemocnění, zároveň je však nutné čísla interpretovat s opatrností.

Příběh z Nepálu ukazuje, jak rychle se může zhroutit zdravotní péče, která byla budována desítky let. Rozsáhlé škrty v americké zahraniční pomoci po rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa zasáhly také programy zaměřené na zdraví těhotných žen a novorozenců. Podle reportáže Associated Press se jejich důsledky v některých oblastech začínají projevovat v podobě komplikací a úmrtí.

Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.

Autoritářství jednadvacátého století nemusí pochodovat ulicemi v uniformách. Může přijít prostřednictvím voleb, sociálních sítí, politického marketingu a postupného zvykání si na to, co bylo ještě včera nepřijatelné. Jak rozpoznat společnost, která se začíná vzdalovat demokracii, a co s tím může dělat občanská společnost?

Podle vědců čelí náš svět „tiché“ krizi plodnosti, kterou pohání kombinace syntetických chemikálií a zhoršujících se klimatických změn. Výzkumníci varují, že planeta je již nasycena takovým množstvím pesticidů, plastů a znečišťujících látek, že jsme pravděpodobně překročili bezpečné limity naší planety.

Ruth Schaumann byla německá básnířka, spisovatelka, sochařka a ilustrátorka. V raném tvůrčím období před druhou světovou válkou byla populární umělkyní, na kterou se pomalu zapomínalo a dnes se jí říká "vergessene Autorin" (zapomenutá autorka).

S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala 

Máte hudbu, audioknihy nebo podcasty, ale v přehrávači se zobrazují jako „Unknown Artist“, bez obalu a ve špatném pořadí? Pak narazíte na zásadní téma digitální hudby: ID tagy.

Ťažiskom štúdie, na ktorej sa zúčastnilo 14 500 mladých ľudí vo veku od 14 rokov, bolo používanie digitálnych médií a ich vplyv na psychické zdravie. Výsledky štúdie založené na anonymných odpovediach mladých účastníkov ukázali, že mladí ľudia trávia na svojich smartfónoch takmer štyri hodiny denne, z toho 96 minút na sociálnych sieťach.

David Brooks, je autorom viacerých provokatívnych kníh (napr. Sociálne zviera, Druhá hora). Nedávno napísal úžasnú úvahu o tom, ako sa v súčasnej spoločnosti šíri individualizmus a katastrofické myslenie. Úvahu uzatvára myšlienkou, že byť pesimistom sa nevypláca. Podľa neho, čoraz viac zdieľame presvedčenie, že spoločnosť sa rozpadá, že systém je prehnitý, že prevažuje nespravodlivosť a po krku nám idú úplatné elity. Zmysel potom nachádzame v spoločnom odpore voči útlaku.

Článek zkoumá potřebu větší odpovědnosti a transparentnosti ze strany výrobců AI chatovacích robotů, zejména v kontextu ochrany mladistvých uživatelů, po tragickém incidentu, kdy 14letý chlapec spáchal sebevraždu po interakcích s chatbotem, a zdůrazňuje, že pouhé informování o tom, že jde o AI, není dostatečné pro prevenci škodlivého chování.

Představte si město, kde se na veřejné zeleni neobjevuje cedule „Nevstupujte na trávník“, ale naopak „Trhání povoleno“. Místo sterilních záhonů a okrasných keřů rostou v ulicích rajčata, fazole, bylinky, fíky nebo jahody. Lidé se u záhonů zastavují, dívají se, co dozrálo, občas si něco utrhnou a často se přitom dají do řeči se sousedy. Přesně takový obraz nabízí německý Andernach nad Rýnem, město, které už od roku 2010 proměňuje část svých veřejných zelených ploch v jedlé zahrady přístupné všem.

Pro milovníky starých knih je představa, že jsou ničeny kvůli trénování umělé inteligence, bolestivým symbolem neúcty k lidské paměti a kulturnímu dědictví.

Článek zkoumá potřebu větší odpovědnosti a transparentnosti ze strany výrobců AI chatovacích robotů, zejména v kontextu ochrany mladistvých uživatelů, po tragickém incidentu, kdy 14letý chlapec spáchal sebevraždu po interakcích s chatbotem, a zdůrazňuje, že pouhé informování o tom, že jde o AI, není dostatečné pro prevenci škodlivého chování.

Představte si město, kde se na veřejné zeleni neobjevuje cedule „Nevstupujte na trávník“, ale naopak „Trhání povoleno“. Místo sterilních záhonů a okrasných keřů rostou v ulicích rajčata, fazole, bylinky, fíky nebo jahody. Lidé se u záhonů zastavují, dívají se, co dozrálo, občas si něco utrhnou a často se přitom dají do řeči se sousedy. Přesně takový obraz nabízí německý Andernach nad Rýnem, město, které už od roku 2010 proměňuje část svých veřejných zelených ploch v jedlé zahrady přístupné všem.

Brazílie nařídila Discordu pozastavit funkci živého vysílání po tragickém případu třináctileté dívky. Kauza ukazuje, že bezpečnost dětí online už nemůže stát jen na slibech platforem a tlačítku „nahlásit“. Jde o první velký test nové regulace, která se ptá, zda technologické firmy nesou odpovědnost nejen za obsah, ale i za samotný design svých služeb.

Článek zkoumá potřebu větší odpovědnosti a transparentnosti ze strany výrobců AI chatovacích robotů, zejména v kontextu ochrany mladistvých uživatelů, po tragickém incidentu, kdy 14letý chlapec spáchal sebevraždu po interakcích s chatbotem, a zdůrazňuje, že pouhé informování o tom, že jde o AI, není dostatečné pro prevenci škodlivého chování.

Když extremisté mluví o deportacích, čistkách a odstranění nepřátel, často se uklidňujeme, že jde jen o pózu, provokaci nebo přehnanou rétoriku. Jenže právě tato útěšná představa může být pro demokracii osudově nebezpečná. Největší varování nezní jen „fašismus je hrozba“, ale „věřme extremistům, když nám říkají, co chtějí udělat“.

Před pár víkendy jsem se na večírku v Greenpointu v Brooklynu ocitla v půlkruhu kuřáků vzadu na zahradě. Všichni jsme byli „lidé od hudby“ a mluvili jsme o nedávné minulosti a pochmurné budoucnosti našich profesních i společenských světů. Byli tam freelance kritici s denními zaměstnáními, hudebníci s děsivými historkami o tom, jak se na turné protloukají od výplaty k výplatě, publicista z indie labelu, kterého propustili, učitel na druhém stupni, který by raději dělal hudbu na plný úvazek, a pár redaktorů z médií, které by nepřekvapilo, kdyby je kdykoli vyhodili z kolotoče.

Pro milovníky starých knih je představa, že jsou ničeny kvůli trénování umělé inteligence, bolestivým symbolem neúcty k lidské paměti a kulturnímu dědictví.

Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.

Sůl patří mezi základní součásti lidské stravy. Obsahuje sodík, který je nezbytný pro správnou funkci nervů, svalů a udržování rovnováhy tekutin v organismu. Bez sodíku bychom nemohli žít. Problém však nevzniká z její přítomnosti ve stravě, ale z jejího nadměrného příjmu, který je v moderních společnostech velmi častý.

Nová studie amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) naznačuje, že invazivní plísňové infekce mohou být častější a nebezpečnější, než se dosud odhadovalo. Výzkum, který analyzoval data ze čtyř nemocnic v oblasti Atlanty v letech 2020–2024, identifikoval přibližně 450 potvrzených případů. Přibližně třetina pacientů během hospitalizace zemřela, což podtrhuje závažnost těchto onemocnění. Invazivní plísňová onemocnění jsou způsobena mikroskopickými houbami, jejichž spory se běžně vyskytují v prostředí.