iiinova — where your digital self keeps evolving

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/03/2025

Jaro je tady! 14.2. začali v Praze po ránu zpívat ptáci. Včera jsem viděl první hrdličku zahradní. Dnes první holub hřivnáč. Otevírá se období příletu ptáků a každý den můžete teď zahlédnout nějakého staronového navrátilce z Afriky, Středomoří a Blízkého východu.

040

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 07/07/2024

Potravou budníčka zeleného je hmyz. V ČR se jedná o jednoho z nejvzácnějších pěvců a mnoho birdwatcerů váží dlouhou cestu, aby ho spatřili. 5/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 07/07/2024

Budníček zelený hnízdí v parcích, na zahradách i v lesích, a to především na zemi v malém hnízdě tvaru pecnu chleba. Je velmi nenápadný a není snadné ho zahlédnout. 4/6

130

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 07/07/2024

V ČR žijí budníčci zelení jen v Krkonoších a možná i Beskydech, ale jen v počtu okolo 10 párů. Jeho populace ale značně kolísá. Potkat je ale můžeme i v Polsku nebo Německu. 3/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 07/07/2024

Budníček zelený je rozšířený v diagonálním pásmu od Indie a jihovýchodní Asie, přes střední Asii až po severovýchodní Evropu, kde hnízdí. V Evropě se vyskytuje ale až od počátku 20. století. 2/6

140

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 07/07/2024

#ptacikolemnas #budnicekzeleny Budníček zelený (kolibiarik sivozelený) je drobný pěvec se žlutou páskou nad okem. Svrchu je zelenavě šedý a na křídle má nezřetelnou žlutavou pásku. 1/6

1101

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/07/2024

Zrzohlávky netáhnou daleko. Ty naše zimují hlavně ve Francii, pár jedinců tu ale může zůstat i přes zimu. Potravou zrzohlávek jsou hlavně části rostlin a řasy. Nepohrdne ale ani měkkýši, korýši, vodním hmyzem a dalšími drobnými vodními živočichy. 5/6

150

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/07/2024

Při toku samec zrzohlávky načepýří peří na hlavě, plave kolem samice a někdy jí i dává potravu. Hnízdo v zemi mívá kolem důlku val z šedých pírek. Zrzohlávky občas využívají hnízda jiných kachen, nakladou k nim vejce a mládě nechají odchovat hostitele. 4/6

150

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/07/2024

Po Evropě i Asii je zrzohlávka rozšířena hodně otrůvkovitě. Může tomu tak být i proto, že ráda obývá velké vodní plochy a místo pro hnízdo si hledá na ostrůvcích a v rákosí. V ČR žije jen okolo 300 párů zrzohlávek a to hlavně na jižní Moravě, v Polabí a na Třeboňsku. 3/6

150

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/07/2024

Samice je mnohem nenápadněji zbarvená, hnědá je světlejší, červená je jen špička zobáku, hlava je hnědá a krk je z většiny bílý. Při letu mají obě pohlaví zřetelný bílý pruh na odtokové hraně křídla. 2/6

150

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 01/07/2024

#ptacikolemnas #zrzohlavkarudozoba Zrzohlávka rudozobá (kačica hrdzavohlavá či hrdzavka potápavá) je potápivá kachna velikosti kachny obecné. Samec má výrazný červený zobák, hnědý obličej a zrzavou hlavu. Tělo je tmavě hnědé, na složených křídlech jsou bílé pruhy. 1/6

1131

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 28/06/2024

Potravou kulíků jsou hlavně hmyz a živočichové obývající břehy nádrží, jako larvy a červy. Ty dokáže provokovat k pohybu jemným podupáváním nohou a v cuku letu je pak objeví a vyhrábne zobáčkem. 5/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 28/06/2024

Vejce bahňáků jsou obvykle snášena po 4 kusech a orientována k sobě špičkami (do čtyřlístku), aby se maximálně využil prostor zateplený tělem rodiče. Vejce jsou mezi kamínky velmi nenápadná. 4/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 28/06/2024

Kulíci snáší vejce do hromádky kamenů rovnou na zem, kde si udělají bříškem důlek. Bohužel mu, jako i jiným bahňákům, dlouhodobě ubývá životní prostor a chybí mu polovyschlé, takzvaně letněné rybníky. 3/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 28/06/2024

Kulík se pohybuje nejčastěji na břehu vody - rychle cupitá na štěrkovištích, písečných březích a bahně, kde hledá potravu. Na noční tah se někdy sdružuje do hejn. V ČR žije v nížinách a na Vysočině až do výše 850 mnm. 2/6

140

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 28/06/2024

#ptacikolemnas #kulikricni Kulík říční (kulík riečny) je nenápadný bahňák z čeledi kulíkovitých. Dosahuje velikosti vrabce, ale působí štíhlejší. Má hnědá záda, světle břicho a výrazný žlutý kroužek kolem oka. Zobák neni dlouhý a je černý. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. 1/6

2101

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 23/06/2024

Potrava pisíků je hlavně živočišná - hmyz, larvy, červi, měkkýši, drobní korýši a občas i obojživelníci. Potravu si může zpestřit i drobnými kousky rostlin. 5/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 23/06/2024

U nás pisíky najdeme hlavně v okolí Odry a Moravy a jejich přítoků. Na světě žijí jen dva druhy pisíků: pisík obecný a pisík americký. I tak ale obývají všechny světové kontinenty kromě Antarktidy. 4/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 23/06/2024

Pisíci žijí nejraději poblíž mělkých tekoucích vod, kde se tvoří písečné a oblázkové náplavy a ostrůvky. Najdeme je ale i u pískoven, štěrkovišť a mělkých nádrží. Hnízdí na zemi a v hnízdě obvykle najdeme 4 vejce. 3/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 23/06/2024

S pisíky se můžeme setkat v létě prakticky po celé Evropě i severní Asii. Zimují v Africe, jihovýchodní Asii a v Austrálii. Celkově žijí po celém světě až 4 miliony pisíků obecných. V ČR by mělo být 400-800 párů. 2/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 23/06/2024

#ptacikolemnas #pisikobecny Pisík obecný (kalužiačik malý) je bahňák z čeledi slukovitých. Jedná se o drobného ptáčka, menšího než kos. Záda má hnědá s černými tečkami, břicho je světlé, zobák je černý a v poměru k tělu docela dlouhý. Samec i samice jsou zbarvení stejně. 1/6

161

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 21/06/2024

Potravu si čejky hledají na zemi a v mělké vodě. Tvoří ji hlavně bezobratlí - hmyz, pavouci, larvy, mlži, žížaly a občas i rybky a obojživelníci nebo části rostlin. V mnoha zemích Evropy se bohužel stále jedná o lovnou zvěř. 5/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 21/06/2024

Čejky hnízdí na zemi v malých jamkách, které si vystýlaji trochou trávy. Mláďata dospělci zahřívají i po vylíhnutí. Ornitologové se snaží hnízda čejky aktivně chránit označováním hnízd ve spolupráci se zemědělci. U hnízda se čejka chová velmi opatrně a nikdy nepřistane v jeho těsné blízkosti. 4/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 21/06/2024

Čejky žijí po celé Evropě mimo Islandu. Obývají otevřenou krajinu, jako jsou louky a pole, ale zahlédnout je můžeme i na dnech vypuštěných rybníků. V ČR jich je okolo 5000 párů. 3/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 21/06/2024

Za letu jsou čejky v hejnech krásně kontrastní. Konce křídel jsou černé, hruď a vnitřní polovina křídel je bílá. Svrchu je za letu celá černá. Křídly mává pomalu a plácavě. 2/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 21/06/2024

#ptacikolemnas #cejkachocholata Čejka chocholatá (cíbik chochlatý) je zavalitý pták zhruba velikostí holuba. Je převážně černá a bílá, ale na černé se tvoří podobně jako u straky zelené, modré či červené odlesky. Hlavu zdobí frajerská chocholka, která dala čejce jméno. 1/6

171

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 13/06/2024

Potravou jsou jí drobní korýši, plůdky ryb, pulci, hmyz, pavouci, červi nebo i semena. Pisily najdeme skoro všude, vyhýbají se jen pouštím a tropickým deštným pralesům. 5/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 13/06/2024

U nás jsou pisily vzácné a hnízdí zde jen ojediněle. V poslední době je to méně než 20 párů každý rok. Hnízdo si snad ani nezaslouží toto pojmenování, neboť se jedná jen o důlek na holé zemi. 4/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 13/06/2024

Celosvětově je populace pisil čáponohých odhadována asi na 600 tisíc jedinců. Zimovat odlétá od září do října, hnízdit se vrací v březnu či dubnu. Za letu ji charakterizují dlouhé nohy přesahující délku ocasu. 3/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 13/06/2024

Pisila čáponohá obývá všechny kontinenty krom Antarktidy a je tak považována za kosmopolitního ptáka. Vyhledává mokřady a břehy moře, jezer a nádrží s mělkou vodou, nebo i zaplavená pole, kde se brodí při hledání potravy. 2/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 13/06/2024

#ptacikolemnas #pisilacaponoha Pisila čáponohá (šišila bociánovitá) je nezaměnitelný druh bahňáka. Je mírně větší než holub, ale má v poměru k tělu velmi dlouhé nohy. Tělo má útlé, zobák úzký a dlouhý, oči do červena, nohy jsou růžové. Zbytek těla je černý a bílý. 1/6

150

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 11/06/2024

Potrava dytíků je výhradně živočišná - žížaly, měkkýši, brouci, kobylky, červy, sarančata a občas i drobní obratlovci. Chová se hodně nenápadně a potravi hledá v sehnutém postoji. U nás je přísně chráněný. 5/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 11/06/2024

V toku samec svěsí křídla, pobíhá kolem samice a někdy jiní krmí. O mladé se od šestého týdne po narození stará jen sameček. Při ohrožení predátorem simulují dospělí zranění a útočníka se snaží od mláďat odlákat. 4/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 11/06/2024

Dytíci obývají hlavně otevřenou krajinu jako jsou vřesoviště, okraje stepí a okolí vyschlých nádraží, říční náplavy a neúrodné písčité plochy. Aktivní je hlavně v noci. Je citlivý na hluk a vyhýbá se kontaktu s lidmi. 3/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 11/06/2024

Dytík dosahuje velikosti racka, má velmi nenápadně zbarvení schnoucí trávy, dlouhé žluté nohy a jasně žluté oko s černou zorničkou. Zobák je žlutý s černou špičkou. Spodina těla je bělavá. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. 2/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 11/06/2024

#ptacikolemnas| #dytikuhorni Dytík úhorní (ležiak uhorový) je středně velký bahňák z čeledi dytikovitých. U nás ho můžeme zahlédnout na tahu, od roku 1995u nás nebylo zaznamenáno jeho hnízdění. V Evropě žije ostrủvkovitě, hlavně okolí Středozemního moře. 1/6

130

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 09/06/2024

Potravou lindušek je hmyz, pavouci, motýli a drobní měkkýši. Na jaře a na podzim si potravu zpestřuje i semeny a plody. Často je obětí hnízdního parazitismu kukačky. 5/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 09/06/2024

Lindušky najdeme v řidších částech lesů, ale potkat je můžeme i ve stepním prostředí Českého Středohoří. Hodně času tráví na zemi. I když je jich poměrně dost, málokdo si jich všimne. Naopak když si ony všimnou nás, nevrátí se k hnízdu třeba hodinu, aby neprozradily jeho polohu. 4/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 09/06/2024

I když se jedná o nenápadného ptáka, je v ČR poměrně častá a hnízdí zde přes půl milionu párů. V posledních desetiletích ale její počty bohužel klesaji. V celé Evropě je její početnost odhadována přes 30 milionů párů. 3/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 09/06/2024

Lindušku lesní můžeme potkat ve všech zemích Evropy kromě Islandu, a to od dubna do září. Je přísně tažná a zimovat odlétá do tropické a subsaharské Afriky. 2/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 09/06/2024

#ptacikolemnas #linduskalesni Linduška lesní (l’abtuška hôrná) je drobný pěvec z čeledi konipasovitých. Má velikost vrabce i podobné zbarvení. Svrchu je šedo hnědá s černými čárkami, spodina je bílá a do žluta. Nožky jsou růžové. 1/6

140

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 08/06/2024

Potrava konipase lučního je striktně živočišná - hlavně hmyz, ale třeba i červi, pavouci či měkkýši. Podobně jako jeho bratranci často potřásá ocáskem. Někdy je tak nazýván “třasoprdek”. Rád hledá potravu na čerstvě posekaných loukách. 5/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 08/06/2024

Konipasi luční jsou tažní ptáci a zimují v subsaharské Africe. U nás je můžeme zastihnout většinou od dubna do září. Jako hnízdiště rád využívá mokřady a podmáčené louky poblíž vod. Hnízdo si staví na zemi , ale je velmi nenápadné. Nikdy k němu také nezamíří, když má dojem, že ho někdo pozoruje. 4/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 08/06/2024

Konipas luční je poměrně rozšířený druh a v Evropě žije okolo 10 milionů párů. V ČR žije především v nížinách, ale najdeme ho třeba i na Šumavě či v Krkonoších. Celkem by u nás mělo hnízdit asi 1500 párů konipasů lučních. 3/6

100

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 08/06/2024

Samec konipase lučního má žlutou spodinu těla, šedé temeno a zelenavě šedý hřbet. Samice je nenápadně hnědo, šedo, špinavě bílá. Má ale typický konipasí tvar. Jsou velmi podobní konipasu horskému, mají ale kratší ocas a hlavně pod zobákem nemají černý nebo šedý vous, ale žluté hrdlo. 2/6

110

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 08/06/2024

#ptacikolemnas #konipaslucni Konipas luční (trasochvost žltý) je drobný pěvec z čeledi konipasovitých. Obývá celou Evropu, krom Islandu a Irska. Tvarem těla je velmi podobný konipasu bílému. Často ho můžeme vidět na pastvinách kolem skotu a ovcí. 1/6

140

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 05/06/2024

Cvrčilky sbírají potravu v hustém podrostu poblíž vod. Jsou to především pavouci a hmyz. 5/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 05/06/2024

Hnízdí velmi nenápadně v hustých keřích a hnízdo není jednoduché najít. Těžko se i kroužkuje a tak máme doposud málo informací o tom, jak naše cvrčilky žijí a kam táhnou. Lze je ale slyšet, a to hlavně večer, a na zpěv je možné je i nalákat do odchytových sítí. 4/6

130

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 05/06/2024

V ČR žije méně než 10 tisíc párů. Jinak hnízdí přibližně v mírném pásmu mezi Paříži a Moskvou a zimuje v Jižní Africe. Častý je i na Slovensku, ale tam jeho stavy pozvolna ubývají. 3/6

120

David Valouch @davidvalouch.bsky.social · 05/06/2024

Vzhledem je cvrčilka říční “UHP” - univerzální hnědý pták - jak říkají amatérští ornitologové těžce rozlišitelným pěvcům bez výrazných znaků, které by byly vidět na první pohled. Snad jen, že má růžové nohy. 2/6

130