Je to pátý den, co už tu s nami není a pátý den jedu bez zastavení, protože když zpomalím, stojí to až moc za hovno. Pátý večer musim číst, dokud neusnu, jinak by to bylo pláčem. Vim, že už mu je dobře, ale bolí to, moc.
Timhle se snažím v truchleni posunout trochu dál, zatím jsem o tom nemluvila..